4/14/2018

Namida | Kapitola 14


Ehe po dvou letech nová kapitola? Lidi, já fakt nevim, co k tomu dodat :'D . Jedině snad to, že příští kapitola bude poslední. Už původně jsem měla v plánu napsat jen 15 kapitol, takže nic se už neposere. I když... víme, jak se mi velmi často příběhy vymykají z ruky. Viz Hard New Life.... Kolik, že to má už kapitol? 34 a pořád to jako nemá nějak konec, páč jsem zapomněla, že to mám rozepsané a nit příběhu někde vlaje na stožáru a abych ji identifikovala, tak si to musím samozřejmě celé přečíst znovu a jak se znám, tak to bude na piču a budu to chtít přepsat :'D. 
Anyway, snad si ty poslední kapitolky užijete a nezapomeňte, že NU'EST jsou fakt skvělá skupina a to, že momentálně působí bez Minhyuna, který působí ve Wanna one, vůbec nevadí, protože jsou prostě nej.


Po testech už jen čekal na výsledky. Společnost mu dělal jak hyung, tak Jonghyun, který i přes manažerovo remcání o tom, jak by měl být v klidu doma, seděl jako na trní. Během testů nepociťoval žádné potíže a doktoři se tvářili, že je vše v naprostém pořádku, takže to Jonghyunovo nepochopitelné poposedávání a nervózní hraní s rukama nechápal.
Ráno při vizitě byl doktor velmi překvapen, že v posteli neleží jeden pacient ale dva a ještě k tomu je jeden z úplně jiného oddělení, ale neudělal kolem toho povyk, což bylo dosti překvapující. V homofobní Koreji se čeká poněkud jiná reakce, ale nač si ztěžovat.

"Tak, výsledky jsou velmi uspokojivé, pan Kwak utrpěl jen povrchová zranění, samozřejmě bude nutné jeho tělo nějakým způsobem šetřit, než se zcela zhojí," doktor výsledky oznámil po krátkém čtení  papírů ve složce.

"Jak dlouho by neměl své tělo namáhat?"

"Tak dva týdny určitě."

Manažer se po tom oznámení nezatvářil zrovna šťastně. Aron tu reakci upřímně chápe, po nahrání japonského singlu je měly čekat koncertové šňůry, které se kvůli jeho zdraví musí posunout na později.

"Nebude omdlévat nebo něco takového?"

Otázku tentokrát položil Jonghyun. Už večer mu nebylo zrovna po chuti, že by měl Aron být doma sám v momentech, kdy bude Nana ve škole, nebo, když se bude někde flákat s Minkim. Pokud omdlí, nebo se mu něco stane, tak by tam nebyl nikdo, kdo by mu pomohl.

"To je nepravděpodobné," ujistil ho doktor.

Jonghyun jen přikývl a bylo znát, že se mu znatelně ulevilo. Manažer s nimi vyšel na chodbu.

"Takže vás odvezu, slyšel jsem od Minhyuna, že Aron bydlí se sestrou mimo dorm, takže se nejprve zastavíme u něj."

Jonghyun jen přikývl a Aron si netroufl odporovat pořadí vysazování.

***

Jonghyun byl v celku zvědavý, kde se Aronovi otci podařilo sehnat bydlení v blízkosti dormu. Že Aron bydlí asi jen dva bloky od dormu ho ani ve snu nenapadlo. Viděl na svém starším kolegovi, že se mu mc nezamlouvá je zvát do bytu, ale nebylo se čemu divit. Byt vypadal jak po výbuchu. Všude se něco povalovalo, většina věci patří Aronovi, což poznal velmi snadno. Jediné dvě místnosti s minimem nepořádku byly kuchyň a pokoj, který je podle povlečení na posteli Nany.

"Asi sem pošlu uklízečku," zamručel manažer a očima skákal z jedné hromady na druhou.

"A nebo mě tu necháš a já mu tu pomůžu uklidit," navrhl bez zaváhání.

"I když to zní jako skvělý nápad, tak ne, musíš ještě odpočívat," zápor od manažera nečekal.

A co dalšího nečekal bylo, že to Aron jen odkývá a skoro je vyhodí z bytu ven. Dost neochotně s manažerem znovu sedl do auta. 

"Musím ti ještě dělat chůvu?"

Manažer tu otázku položil, když zastavili před dormem. Je už dost velký, aby chůvu potřeboval, tak jen zavrtěl hlavou a zamířil ke dveřím. Manažer ani nepočkal až zaleze a odjel. Otočil by se na patě a chytil by si taxíka k Aronovi, ale nějaké ty plány mu narušil Minhyun, který otevřel dveře.

"Koukej mazat dovnitř," houkl na něj o několik let mladší Minhyun.

"Ten Baekho měl v Japonsku pravdu... jsi jak máma,"zabručel naoko podrážděně.

"Nemusím se snad opakovat...."zamračil se mladší.

"To nebude nutné, o anatomii jsem se poučil už minule," protáhl se kolem něj a zamířil do kuchyně, aby si udělal čaj, než se odporoučí do pokoje, když má mít ten klidový stav.

"Kdybys nebyl marod, tak si to šeredně odskáčeš," vrčel za ním Minhyun.

"Kde je zbytek mimochodem?"

Jeho poznámku přešel bez komentáře a zajímal se o stav skupiny, je na čase alespoň trošku projevit zájem o práci, když se posledních několik týdnů zaobíral jen problémem zvaný Aron.

"Minki má dnes ve škole nějaký program, takže těžko říct, kdy dorazí domů a pokud jde o Baekha, tak vyrazil někam se svýma kámošema. No a Arona jsi kontroloval ty," shrnul to.

 "Když jsme u Arona, nechceš se u něj pak stavit a trochu mu tam poklidit? Přijde mi, že jen všechno vyházel ze zavazadel a jediný uklizený obyvatelný pokoj je místnost, kde spí Nana a Minki," všiml si, že tam maknae má nastěhovaných pár věcí.

Nejspíš tam strávil jednu nebo dvě noci. Ve vší počestnosti ale. V koši nezahlédl žádné podezřelé věci. I když u Minkiho člověk neví, jestli si to náhodou nevynesl...

"Jo, párkrát spal u Nany, nechtěl jí nechávat doma samotnou, ale jen koukali na filmy a povídali si. Povinně nosil s sebou chůvičku, aby nedělali nepřístojnosti," zakřenil se Minhyun.

"A to jsem měl za to, že jediný kazišuk je Aron...." ušklíbl se.

"Jak to mezi vámi v té nemocnici dopadlo?"

"Usmířili jsme se, jak jinak," zalil si čaj horkou vodou.

"To usmíření zahrnovalo sex?"

"Proč by mělo? Ne vždy jde o to jedno...." potřásl hlavou.

"To je fakt.... Víš, Baekho umí nasadit brouka do hlavy..."

Jo, tak odtud vítr vane.... Baekho, největší fanoušek yaoi, který s ním bohužel žije pod jednou střechou. Už aby začali vydělávat tolik, aby si každý dovolil svůj vlastní domov.

***

Jaké bylo překvapení, když do bytu s Nanou přišel i Minki a živě diskutovali o nějakém školním projektu, kterého se oba účastní. Vůbec si ho nevšimli a zapadli do pokoje, odkud slyšel šustot papíru a cvakání propisek. Čekal by, že během jeho nepřítomnosti v bytě zdivočí a posunou svůj vztah na druhou metu, ale zdá se, že jejich počínání někdo bedlivě sledoval. Hádal, že se přičinil Minhyun, bude mu muset složit náležitou poklonu.

"Hyung..." Minki se zarazil ve dveřích, když šel pro pití do kuchyně.

"Už jsem se lekl, že jsem neviditelný," ušklíbl se.

"Oppa!"

Nana vyběhla z pokoje a běžela ho obejmout. Jen tak tak jí zabránil v tom, aby ho porazila.

"Koukám, že tu Minki tráví čas po škole," poznamenal.

"Učitelé nám zadali pár společných projektů, tak na nich pracujeme a Minhyun mě nutí nosit tohle," Minki přinesl chůvičku.

Chvilku na tu chůvičku jen koukal než vyprskl smíchy .Za tohle Minhyunovi dluží při nejmenším flašku.

"Za tohle musím Minhyunovi koupit flašku, nečekal jsem, že dohlížení vezme až tak striktně."

"Přeci víš, že bych si netroufl, je to tvoje ségra a ty jsi můj oblíbený hyung," podotkl Minki.

"Jdi pro to pití a vraťte se k projektu. Chůvičku hoď Minhyunovi na hlavu, protože já se teď z baráku minimálně týden nedostanu."

"No to budou zkoušky teda na prd..."

"Pár dní na nich nebude ani Jonghyun," podotkl.

"Vyříkali jste si to?"

Nana se chytla Jonghyunova jména a dožadovala se informací, které k její smůle ani Minki neměl.

"Jo, vysvětlili jsme si spoustu věcí a dá se říct, že jsme na tom lépe, než kdy před tím."

"To jsem ráda. Mimochodem během pobytu v nemocnici přišel nějaký balíček z Ameriky, písmo nepoznávám, tak jsem ho nechala v pokoji pro hosty."

"Dojdu pro něj," Minki zamířil k pokoji pro hosty a za okamžik se vrátil s balíčkem.

Písmo na balíčku bylo matčino, proto Nana nemohla poznat písmo. 

"To je od matky," řekl tiše a jal se ho otevřít.

K jeho překvapení v balíčku byly věci pro něj a pak pro holku. V obálce nalezl dopis.

Dlouho ses mi neozval Arone, ale nezlobím se. Vím, že se staráš o svou nevlastní sestru. Posílám jí pár věcí, které jistě využije. Jestli ses bál, že mi zmínka o ní zlomí srdce, tak ses bál zbytečně. O Naně vím, co jí bylo deset let. Tvůj otec je špatný lhář a ještě hůř zakrývá odesílání peněz do Koreje. Nebylo těžké zjistit, komu na fond peníze přispívá. Moc ráda bych Nanu poznala osobně a taky bych ráda poznala tu osobu, díky které jsi se posledních pár měsíců trápil a tropil tu divadélko.

Máma

P.S. Očekávej mě ve svém bytě 20. dne tohoto měsíce.

"A do háje..." 

"Co se děje?"

Nana mu nahlédla přes rameno a přelétla řádky. Viditelně pobledla. 

"Oppa... co budeme dělat?"

"V prvé řadě musíme uklidit, jinak mě máma zabije..."

"A sakra...." utrousil Minki, který si dal dvě a dvě dohromady.

"A co Jonghyun... Myslím, že tvá máma neví, že jsi takový jaký jsi, oppa..." špitla Nana.

Věc, kterou musí vyřešit ještě předtím, než pojede pro matku na letiště. Zdá se, že celou noc budou na kakau s Jonghyunem řešit zásadní problém, jak jeho matku seznámit s jeho sexuální orientací.

"Ty kráso, tak u tohohle být nemusím.... Radši počkám, až odjede, než se tu ukážu," poznamenal Minki.

Kéž by věděl jak dlouho se jeho matka plánuje zastavit. Ale doufá, že to bude jen na pár dní.... V nejlepším případě na den. A to by znamenalo, že s ním už rodiče nikdy nepromluví.... 

2 comments:

  1. Nemyslim si, že by máma Arona hned odsoudila. Jistě to pro ni bude šok, ale věřim, že to přijme. Až pozná Jonghyuna...

    ReplyDelete