čtvrtek 29. března 2018

Craziness in Seoul | Chapter 4


No pochopíte to? Leze to ze mě jak z chlupatý deky. Co se mi blíží dovolená v Seoulu, tak jsem totálně mimo. Všechno musím pětkrát přepisovat, než to nějak dává smysl. A i tak tam mám občas nesrovnalosti. Ale tak, to k příběhům patří, trocha fikce.



Poznámka pro příští tah s Týnou, v půlce večera barmanovi říct, aby mi dělal jen nealko. Už po třetí jsem byla vyhodit obsah svého žaludku do záchodové mísy a stále mi není hej. Není tu nikdo, kdo by mi sehnal coca colu a donesl by mi jí do pokoje. A suchary tu asi nevedou co? To je snad nejhorší střízlivění, které jsem do teď zažila. Pokud jde o Týnu, tak se mi parádně vysmívá skrz kakaotalk, protože ona si dala opravdu jen ten jeden drink, na rozdíl ode mě. 

V zámku zarachotil klíč. Kdo se ke mně do pokoje dobývá? A kde sehnal ten někdo klíč? Zachumlaná pod dekou s hnusnou zimnicí, jsem se snažila znovu nepoblít a ani mě nenapadlo koukat ke dveřím, kdo mě to přišel poctít svou přítomností.

"Ty vypadáš," postel se zhoupla pod vahou dalšího člověka.

I to jemné zhoupnutí rozbouřilo můj žaludek. Ještě, že mě napadlo zcizit z toalet ten kýbl. Vytáhla jsem ho zpod postele a opět se vyzvracela.

"Zkusilas medovou vodu?"

"Mám rovnou vyvrhnout své vnitřnosti?"

Otřela jsem si papírovým kapesníkem rty a plácla sebou zase na postel. Na čele mi perlil ledový pot a žaludek se nepříjemně stahoval.

"Dost to pomáhá," podotkl.

"Taemine, nemám náladu na tvoje chytré řeči. Nejsem z Asie, aby mi to pomohlo. To, co potřebuju je coca cola," zaskuhrala jsem.

"Tak to je klika, že jsem ji sehnal," z plastikového sáčku, který mi úplně unikl z vnímání, vytáhl petku plnou coly.

"Děkuju..." hlesla jsem.

"Seženu ti skleničku a brčko, abys pila pomalu."

Na moment odešel z pokoje a vrátil se se sklenicí a brčkem. Nalil mi a pomohl si mi sednout. Za záda mi dal polštář.

"Už bys neměla pít, když to nezvládáš," podotkl, zatímco jsem nasála první doušek coly.

"Stejně si zas tu skleničku někdy dám... Co tu vůbec děláš?"

"Kontroluju, jestli žiješ a zatím žiješ," pokrčil rameny.

Idiot. Pousmála jsem se a pomalu se přemístila do polohy ležmo, to zvracení mě vyčerpalo.

"Jo, jen se prospi. Budu tu až se probereš," ujistil mě.

"No tak... mazej pracovat, nepotřebuju tě, jen tu nech tu colu," zamručela jsem.

"Půjdu pryč, cola půjde se mnou," prohlásil se smíchem.

"Jsi hajzl, Taemine..."

"Neříkej, že to není sexy," poznamenal.

Na to jsem mu už neodpověděla, protože jsem to slyšela už víceméně jako z dálky, oči se mi zavřely a já upadla do snění.

***

Probudila jsem se za dvě hodiny. Už mě jen pálila žáha a žaludek byl jako na vodě. Taemin si v rohu na sedacím pytli četl knihu. On tu fakt zůstal.

"Nevykašlal ses kvůli mně na program, že ne?"

Díky suchu v puse jsem zněla dost nakřáple. Zvedl hlavu od knihy a pak se podíval na své hodinky. 

"Dlouho jsi nespala, mám až pozdně odpolední program a protože Kai momentálně má nějaký program, tak jsem zakotvil u tebe," pokrčil rameny.

"O volných chvílích trénuješ, alespoň to mi řekl Kai," podotkla jsem.

"Tak jsem se rozhodl si udělat pauzu," pokrčil rameny.

Natáhla jsem se po sklenici s colou a napila se. Opatrně, protože jsem přeci jen před nějakou dobou zvracela.

"Mám hlad," zamumlala jsem.

"Počkám dole v recepci, oblíkni se a vezmu tě na jídlo."

S tím mě nechal samotnou v pokoji. What the fuck?! Je normální? Co s tím Taeminem krucinál je? Neprosila jsem se o to, aby mi kupoval jídlo. Mimo to, jak věděl, že mi má koupit colu? Ledaže... no jasně.  Špicluje pro něj recepční. Ten skrček...
Oblékla jsem se a zamířila dolů do recepce, kde na mě Taemin čekal. Usmál se sotva mě uviděl.

"Půjdeme? Myslím, že ti procházka prospěje mnohem víc, než jízda jakýmkoliv dopravním prostředkem," poznamenal.

"To souhlasím, ale... měl bys jít. Přitahuješ moc pozornosti a já jsem tu na dovolené, vzpomínáš?"

"To je sice pravda, ale mně je upřímně fuk, co si myslí okolí. Starám se o kamarádku, co vypadá na umření. Lidi to tak budou brát. Ani je nenapadne něco jiného."

"A je v tom něco jiného?"

Moje intuice doslova řve, abych se otočila na podpatku a zmizela.

"Vypadáš fakt na umření, takže...." pokrčil rameny.

Díky tomu se mi tak trochu ulevilo. Po minulé noci jsem okolo něj opatrná. To, co udělal v klubu, nemělo s přátelstvím co dělat a mám z toho husí kůži ještě teď. Ale zdá se, že teď nemám důvod mít husinu.

***

Po sehnání jídla mě Taemin vrátil na hostel a sám razil na svůj program. Zalezla jsem si do postele. Vesele jsem ignorovala pípání kakaotalku a spíš jsem projížděla místní internet, jestli nás dva náhodou někdo neviděl na ulici. Ale nic. Ani slovo o tom, že by byl vidět s holkou. Asi fakt měli všichni za to, že jsem kamarádka, o kterou se chtěl dnes postarat. Bude lepší si jí ještě lehnout. Zavrtala jsem se pod deku a snažila se usnout, ale to díky pípajícímu mobilu jen tak nešlo. Raději jsem se podívala, kdo mi krucinál píše.
Týna to nebyla. Její snoubenec také ne. Tohle jméno mi ještě nepsalo. Ze zvědavosti jsem otevřela chat a začala jsem se šíleně smát. Kai. Kde vzal můj kakao?
Chvilku jsme si posílali idiotská meme. Pak mi i zavolala a povídali jsme si o tom, co jsme celý den dělali. Popsala jsem mu své velmi krásné ráno. 

"To snad není možný, vypaříte se a ty se střískáš, počkej až to uslyší Taemin," chechtal se.

"Ten o tom ví, byl mě léčit coca colou," podotkla jsem.

"Colou? To nebyl co k čemu ti udělat medovou vodu?"

"Náhodou mi pomohl," pokrčila jsem rameny.

"To má jedinou kliku. A co pak? Říkal ti něco?"

"Co by mi měl říkat? Nechal mě na hostelu a jel do práce."

Kai ztuhl a pak si promnul kořen nosu.

"To je vážně idiot.... Chová se jako malej..."

"Hele Kaii, vážně nechápu, co vy dva se mnou hrajete za hru, ale chápej, dneska jsem třikrát obrátila žaludek naruby a jsem dost unavená. Na přemýšlení nemám dostatek energie,"

"Myslel jsem, že ti to došlo.... Taemin musí mít o někoho velikou péči, když se rozhodne toho člověka dva dny za sebou pronásledovat," vysvětlil.

"No, tak jsem ti nejspíš ukradla pozici nej kámoše," rozhodila jsem rukama.

"No to rozhodně ne... Nej kámoši s ním mají fotky na různých místech, ty nemáš ani jednu," podotkl.

"Vypadám jak chcíplotina, žádný div, že nemáme fotky," zamumlala jsem.

"Možná na tom něco bude, ale abych to uvedl na správnou míru, líbíš se mu, proto kolem tebe krouží."

"Po dnešku se bude držet dál, věř mi," zívla jsem.

"Měla by sis jít ještě lehnout, určitě tě na jídlo táhl dva bloky, znám ho," pousmál se.

"Dneska jsem špatný společník, tak ahoj," mávla jsem do kamery a pak zavěsila.

Pro jistotu jsem vypnula wifi, aby nějakého idiota nenapadlo to, co napadlo Kaie. zavrtala jsem se do přikrývky a konečně zas usnula.

***

Probralo mě nesnesitelné vedro. Odkryla jsem se, ale vedro bylo stále silné. Rozlepila jsem oči a přetočila se ke zdroji tepla. Málem mi hráblo. Kdy přišel? Kolik vůbec je hodin?
Podařilo se mi natáhnout se pro mobil. Podívala jsem se na čas. Půlnoc.

"Jsi vzhůru," zamručel a protáhl se.

"Kdy jsi přišel?"

Na otázku, jak se sem dostal odpověď už dávno znám. No a pokud jde o otázku proč přišel, to se ptát radši ani nechci. Kai mi k tomu řekl dost.

"Asi před dvěma hodinami," zamručel rozespale.

"Nech mě hádat, nechtěl jsi mě budit, protože je zábavné mě pozorovat jak ze spánku slintám jak malé děcko," zakřenila jsem se, díky tmě to ale nebylo poznat.

"Jej, snad jsi mě neoslintala..." urychleně se posadil, aby zkontroloval škody.

Oblečení, které měl na sobě rozhodně nebylo to, co měl u mě ráno. Někdo asi byl velmi líný se po vystoupení v telce převléknout.

"Počkej na to si musíme rozsvítit."

Vstala jsem a zamířila ke zdi, kde je vypínač. Rozsvítila jsem. Taeminovy vlasy trčely do všech stran, ale skvrny od slintů na sob rozhodně neměl.

"Jak je možné, že vypadáš skvěle a to jsi zrovna vstala," zaskuhral.

"To dělají ty dlouhé vlasy. Ale jsem poctěna, pan dokonalý Taemin není dokonalý od momentu co vstane z postele," rozesmála jsem se.

"To spraví hřeben a trocha kosmetiky," poznamenal.

"Kdo říkal, že ti něco takového půjčím?"

Kosmetická taštička s hřebenem skončila za mými zády.

"Nebuď zlá, co kdybych někoho potkal? Nemůžu vypadat jak po rvačce," vstal z postele a začal se ke mně přibližovat s jediným úmyslem.

Chtěl mi sebrat kosmetickou taštičku s hřebenem. Ale já se jen tak nedala. I když je vyšší než já, tak neměl šanci mi ty věci sebrat.

"No tak... Nebuď zlá," smál se.

"Já nejsem zlá, jen nerada půjčuju své věci," uhnula jsem se tak nešikovně, že jsem skončila obličejem pár milimetrů od toho jeho.

Využil toho ve svůj prospěch. Políbil mě a já v ten moment samozřejmě zapomněla, že před ním něco schovávám. Sebral mi obojí a vítězoslavně se odtáhl.

"Dej mi chvilku," vyhrabal zrcátko a hřebenem si začal upravovat vlasy.

Za chvilku se přehraboval v kosmetice a žasl co mám. Já ale jen seděla na židli v rohu a jen nevěřícně civěla před sebe. Využil mojí slabosti a dostal přesně co chtěl. Jsem pitomá, že jsem tehdy z toho parku nevypadla už v momentě, kdy jsem potkala Jinkiho.

"Stalo se něco?"

Odložil taštičku na poličku i s hřebenem a přidřepl si přede mě.

"Jen to, že jsem pitomá," nepodívala jsem se na něj.

"Proč si to myslíš?"

Vzal mě za ruku, aby mě přinutil se na něj alespoň jednou podívat.

"Měl bys jít," vyškubla jsem se mu.

"Řekni mi jeden rozumný důvod, proč mám jít."

"Mluvila jsem s Kaiem..."

Úsměv se mu vytratil z tváře. Vstal z podřepu a přesunul se ke stolku, kam nejspíše při svém příchodu odhodil mikinu. Přetáhl si jí přes hlavu a popadl svou peněženku s telefonem. Jen jsem na to koukala a nevěděla, jak na to mám reagovat.

"Tak si s Kaiem můžete říkat spoustu věcí," prsknul a praštil za sebou dveřmi.

Co? Jen mi Kai řekl, že mě má Taemin rád a proto je mi proti srsti, jak mě tak snadno může ovládat. Když jsme u Kaie.. asi by nebylo na škodu ho varovat. Popadla jsem telefon a po zapnutí wifi okamžitě Kaie začala prozvánět. Vzal to ale někdo jiný.

"Kaiův telefon," ohlásil se nějaký hlas.

"Moc se omlouvám, jestli ruším při nějakém programu, ale Kai by se měl raději vyhnout Taeminovi."

"Kai je ve sprše, tvůj vzkaz mu předám."

"Možná bude lepší, když mu to půjdete říct do sprchy, Taemin by ho mohl oknem přijít zaškrtit," zamumlala jsem.

"Hej, Baekhyune, proč máš můj mobil?"

Kaiův hlas zazněl z dálky, patrně vylezl z koupelny.

"Volá ti nějaká holka, že máš dát bacha na Taemina," tlumočil Baekhyun.

"Co tím myslíš?"

Kai si přebral telefon patrně do ruky, nebo je hned vedle Baekhyuna.

"Že jsem mu v neočekávaný moment řekla, že jsme spolu mluvili. Byl naštvaný a doslova vyletěl jak čert z krabičky."

"Bojíš se, že mě zabije? To je od tebe sladký," zasmál se.

"Neber to moc na lehkou váhu, byl fakt hodně naštvaný...."

"Nemá se ke mně jak dostat, jsme v Busanu. Já mu to zkusím nějak vysvětlit, jestli mi nebude kakao zahlcovat sprostými posunky. Jdi si zas lehnout, určitě jsi ještě dost vysílená z toho rodea po alkoholu."

"Ona chlastá první ligu?"

Baekhyun v pozadí zbystřel, nebo spíš slyšel jen to, co chce slyšet.

"Ticho Baekhyune... Každopádně počítej s tím, že tě jeden den vezme na rande a je mu úplně fuk, že brzy odlítáš, protože si najde způsob, jak tě sem znovu dostat. Využije všechny možné kontakty, tak se připrav."

"Jaké kontakty?"

"Oslovilo tě SM, odmítla jsi a Taemin je za to rád, už ti i řekl proč, ne? Ale takové Big Hit nebo JYP nejsou špatné v péči o své zaměstnance."

"Ne, že bych mu to zazlívala, ale to nemůže. Já ani nemám pořádný talent...."

"Ale máš... umíš lidi uvolnit. V té kavárně jsem úplně zapomněl na stres a po zjištění, že jsi i fanoušek jsem ani nepocítil obavu, že bys nás mohla propírat na internetu, protože vidíš v nás jen to dobré. Ale i my máme své mouchy, které zázrakem mizí, když se s tebou setkáme. A není to jen věc mého názoru. Jinki, Kibum i Minho se s tebou cítili víc sami sebou."

"Jakou pozici v zábavní společnosti mi to asi vyslouží," zamručela jsem.

"MC nebo poradce..."

"Ty Kaii, zas nepřeháněj, pokud není krásná, tak nedostane ani to..." ozval se Baekhyun.

"Tys neviděl fotky, co? Hele jdu tomu idiotovi ukázat tvé fotky a pak jdeme spát. Ráno máme nějaký jeblý program, tak ať maskérky nemusí zakrývat kruhy pod očima. Dobrou."

"Dobrou," odpověděla jsem.

Kakao hovor se ukončil. Položila jsem telefon na noční stolek a tiše si povzdychla. Baekhyun má pravdu, nemám šanci. I kdyby se Taemin snažil mě někam protlačit, tak se do Koreje asi už nevrátím dříve než na další dovolenou. Tak... a teď mi sakra někdo řekněte, co mám celý zbytek noci dělat? Já prostě už neusnu, prospala jsem skoro celý den.

Žádné komentáře:

Okomentovat