pátek 29. prosince 2017

Zavalení sněhem


Tuhle povídku chci opožděně věnovat k narozeninám a k Vánocům Xiaře, která si to pravděpodobně přečte až bude mít čas nebo dokonce až u mě na Silvestra :D .




Důvod, proč se Minseok vydal na Vánoce do Japonska ani tak nesouvisel s tím, že měli v Tokyo Dom koncert, jako spíš s tím, že se po ukončení jejich aktivit chtěl rozjet do horského střediska, kam se jel ukrýt před bulvárem jeho nejlepší kamarád Luhan. Ten si ale k jeho obřímu zklamání s sebou přivezl tu nádheru, o které se tvrdí, že by snad v budoucnu měla být jeho ženou, i když její matka proti tomu ostře protestuje. Tak koho sere, že si Lu nechal udělat trochu oči a nos? Teď mu to moc a moc sluší.

"Co proti ní máš?"

Luhan vybouchl, když měl další poznámku na nepochopitelné chování jeho čínské přítelkyně, která víceméně Luhana i zazdila, sotvaže zjistila, že s nimi na horském středisku bydlí jeden z nejvlivnějších japonských modelů, který prorazil bez plastické operace. Jaká matka, taková dcera....

"Ty jsi fakt slepej a hluchej. Tvoje holka popíjí grog s japonským modelem," ukázal k baru, kde Luhanova, prý stydlivá, jednadvacetiletá přítelkyně zrovna flirtovala s již zmíněným modelem.

"Jen je přátelská."

Jo, ten ji ještě omlouvá. Fakt magor. Ještě, že si Minseok ujasnil, že holky u něj nemají žádnou šanci. Luhan je otevřený vztahům s oběma pohlavími a jak to dopadá...

"Myslím, že když si vyjedeme na snowboardech, tak jí najdeme pak stále v baru," pronesl.

"Stejně si udělala něco s nohou, takže na lyže nemůže. Mimochodem, nemáš být už na cestě do Koreje?"

"Ne, za pár dní máme tiskovku v Osace, takže jsem se sbalil a zajel se odreagovat na nejlepší sjezdovky s mým nejlepším kamarádem."

"Tak, to bych tě neměl jako kamarád zklamat. Jdu si pro prkno, za pět minut v hale."

***

Luhan to vzal šupem a s Minseokem, nabalení jako sněhuláci, zamířili k lanovce, aby je vyvezla na vršek sjezdovky. Oba už nebyli žádní začátečníci a tak si vybrali tu nejsložitější sjezdovku, která ve středisku byla. A jak se pošťuchovali a blbli, tak jim zcela uniklo, že ve stanici lanovky dole bylo upozornění, že horní sjezdovka pro náročné je kvůli hrozbě lavin uzavřená.

"Kdo bude poslední dole platí?"

Luhan si nasadil lyžařské brýle.

"Mě nepřekonáš," zasmál se Minseok.

Snad to byl jeho smích, který způsobil podivné dunění. Luhanovi trvalo jen minutku, než mu došlo co se děje.

"Baozi, utíkej!"

Popadli prkna a běželi směrem k chatě, kterou si horská služba nechala vystavět na horní sjezdovce. Bílá masa sněhu s hučením a duněním brala všechno, co bylo v cestě. Luhan rozrazil dveře chaty, počkal, až vběhne dovnitř i Minseok a zabouchl je. Pro jistotu je zajistil petlicí a doufal, že ty dveře ten nápor sněhu ustojí. Najednou se chata otřásla. S Minseokem se k sobě tiskli jak vyděšení malí kluci.

"Ty jo... jsme v háji," pronesl Luhan, když došel k oknu a zjistil, že jsou zavalení.

"Ber pozitivně, že se neucpal komín...." Minseokovi se podařil rozdělat oheň.

Kvůli hrozbě lavin horská služba vybavila perfektně chatu pro lidi, které by napadlo se schovat do jejich budovy. Dřevo, teplé deky, nacpaná špajzka s lednicí.

"Myslíš, že nás budou hledat?"

Položil zásadní otázku. Minseok se zamyslel a přikývl.

"Na recepci jsem řekl, že jdeme na horní sjezdovku."

***

Minseok pozoroval Luhana, jak rázuje po místnosti sem a tam. Chvilku i lovil signál svým iPhonem, ale dle všeho ta lavina strhla nějaký přijímač, takže jak Luhanův, tak Minseokův telefon psali NO SIGNAL.

"Nechceš si sednout? Alespoň si můžeme teď povídat a nebrat ohledy na tvou holku," ozval se Minseok, když to Luhan dělal už dobrou půl hodinu.

"To je fakt.... Hele, sorry za to, co se stalo dole," sednul si k němu a objal si pažemi kolena.

"Dělal jsi to kvůli té holce, nebo jsi fakt tak naivní, že nevidíš tu její vypočítavost?"

"Chtěl jsem, aby mi už všichni dali pokoj. Byla moje šance k tomu si krýt záda, ale všechno pohnojily už jen ty pravidla její matky. No chápeš to?"

"Upřímně nechápu. Místo toho, aby byla ráda, že se o její dceru uchází někdo s penězi a slávou, tak rejpe do vzhledu. Ne, že bys i před tím nebyl krásný, ale tahle vylepšení tě dělají tím, co jsi teď."

"Ani neví, proč jsem šel na tu operaci nosu..."

"A proč jsi jim to nevysvětlil?"

"Nedali mi šanci. Její matka je příšerná."

"Nerad ti to říkám, ale jaká matka, taková dcera...."

"Asi máš pravdu. Celkem mi chybíš Seokie..."

Luhan se opřel hlavou o jeho rameno. Chvilku otálel, než mu zabořil ruku do vlasů a jemně jimi začal procházet. 

"Taky mi chybíš Lulu. Jenže v Koreji se sejít, je o hubu...."

"Já vím... Možná kdybych neodešel z SM a nějak se s nimi dohodl na alternativě, tak bychom se necítili tak osaměle..."

"Ne... Jsem rád, že jsi po těch problémech odešel. Teď vypadáš mnohem lépe, než kdy dřív."

Luhan se zamračil. Minseokovi došlo, že to vyznělo špatně.

"Chtěl jsem tím říct, že po té zdravotní stránce vypadáš líp."

"Tak to jo..."

Nastalo trapné ticho, které přerušoval jen praskot ohně, u kterého seděli co nejblíž, aby se do nich nedala zima. Luhan se k němu přitulil ještě víc a Minseokovi se vybavily ty nádherné vzpomínky, jak spolu takhle lehávali a tiskli se jeden k druhému. Jak zjistili, že je to k sobě táhne a strávili spolu nejednu romantickou noc. Ale to všechno je už dlouho. Luhan se od té doby změnil.

"Seokie... Na co myslíš?"

Luhan natočil hlavu tak, aby mu viděl do obličeje. Pravděpodobně si povšiml toho záblesku smutku, kdy jeho kamarád došel k uvědomění, že už nikdy s Luhanem nebude sdílet lásku jako za starých časů.

"Jen jsem si vzpomněl na něco, co jsme dělali, když jsme spolu bydleli v pokoji."

"A proto jsi smutný?"

Luhan zvedl obočí. Pravděpodobně si už taky dal dvě a dvě dohromady o čem mluví.

"Ne... Jen vím, že už takhle bezstarostně spolu nebudeme...."

Odvrátil pohled k plamenům zžírajícím dřevo v krbu. Jen aby zabránil slzení, při pohledu na Luhana. Ten se zvedl z jeho ramene a přemístil se před něj, kde si klekl na kolena a vzal ho jemně za tváře.

***

Svíral jemně Minseokovi tváře a studoval oříškově hnědýma očima jeho tvář, která v důsledku diet a cvičení ve spojení se stresem pohubla. Minseok se změnil... Byl to jeho Baozi a teď je sex symbolem fanoušků.

"Podívej se na mě Seokie..."

Šeptl tiše. Minseok mu pohlédl do očí. Viděl, jak se ty jeho kukadla plní neposednými slzami. 

"Už tohle nikdy neříkej, rozumíš? Nebýt tlaku veřejnosti, tak o ní ani neuvažuju.... Nechci, abychom měli ještě složitější život než je a proto mi nezbývá nic jiného, než si najít dobrou kamufláž pro náš vztah."

Minseok na něj nevěřícně zíral, ale nic neříkal. Pustil jeho tváře, aby ho mohl vtáhnout do své náruče.

"Ještě stále jsi nepochopil, že tě miluju?"

"Lulu... Ale proč si mi to neřekl už loni, když jsem tě byl navštívit na Silvestra?"

"Bál jsem se, že se na mě rozkřikneš a vyteš mi, že jsem tě nechal samotného v Koreji..."

Teď měl slzy na krajíčku sám, ale statečně je zamrkal a snažil se neznít plačtivě. Pustil Minseoka ze své náruče.

"Lu..." Minseok ho pohladil po tváři a políbil ho na rty. 

Nedovolil mu utéct z polibku. Prohloubil ho. Minseok se nebránil. Neví přeci za jak dlouho je vyhrabou, tak by si mohli tu chvíli nějak zkrátit. Polibky se stávaly vášnivější a Luhan začal být čím dál netrpělivější. Doslova z Minseoka strhával kusy oblečení a Minseok následoval jeho vzoru. Luhan se mohl slastí rozskočit, když ho Minseok pohltil do úst. Byla to obří slast ve srovnání s výkony jeho přítelkyně, která snad nikdy neměla potřebu zjišťovat, co se mu líbí. Velmi brzy se s Minseokem prohodil. Ten se jal opečovávat jeho zadeček, aby si ho připravil. Luhan se zarazil.

"Nemáme lubrikant..."

"Sliny budou muset stačit Lulu..."

Jen přikývl a dál si hrál s jazýčkem, mačkal a sál. Minseok ho musel včas zarazit, aby neměli po zábavě příliš brzy. Položil se na deku, kterou Minseok rozprostřel pod nimi, aby se nenachladili a děvkovsky roztáhl nohy. Minseok do něj pomaličku a opatrně pronikl. A zatímco si zvykal na jeho velikost, kterou nepocítil ve svém nitru opravdu dlouhou dobu, jejich rty rozehrály složitý tanec. A pak se Minseok pohnul a Luhan zasténal. Moc dlouho ve stejné poloze nevydrželi. Luhan po té jezdil na Minseokovi a udával si vlastní tempo a pak ho Minseok dostal i na všechny čtyři. To už měli oba blízko k explozi. Minseok ho vyplnil a vyklouzl ven, jen aby ho mohl položit a věnovat se ukojení jeho touhy svými ústy. Zabořil prsty do jeho vlasů, zvrátil hlavu, napnul se jako luk a vyplnil Minseokova ústa. Ten vše polknul a lehl si vedle něj. Přitulil se k němu.

"Jsi stále vynikající milenec...." šeptl tiše do zvuků praskání ohně.

"A ty stále vydržíš docela dost," Minseok zněl unaveně.

"Jsem holt mladší, no. Měli bychom se obléct a pak můžeme klidně spát. Bylo by docela trapný, kdyby nás vyhrabali a my tu byli úplně nazí.."

"Stydíš se za to, co se stalo?"

"Ne. Jen s horskou službou by mohl někdo dorazit a špatně by se to vysvětlovalo..."

"To máš pravdu."

Oba se s obtížemi zvedli a oblékli se alespoň do spodních oděvů, pod lyžařské oblečení. Nikdo jim přeci nemůže zazlívat, že si po zatopení sundali oteplováky a bundy se svetrama.

***

Ráno ty dva probudilo bouchání na střeše. Minseok vyběhl do patra a střešním oknem se jal komunikovat s náčelníkem horské služby. Ten je ujistil, že do oběda je dostanou ven a dolů do střediska. Když to oznámil dole Luhanovi, tak jeho milenec jen sklopil smutně hlavu a mroukl, že rozumí.

"Ale no tak....  Můžeš zbytek pobytu za mnou chodit na pokoj a nikdo se to nemusí dozvědět," políbil ho na našpulené rty.

"Máš pozítří tu tiskovku..."

"Když se na ní vykašlu, nikdo se zlobit nebude. Můžu se vymluvit na další lavinu," mrknul na něj.

Luhan se potutelně usmál. Minseok se ani netroufal zaobírat tím, co v rozkošné hlavičce jeho milence vykvetlo. Při pohledu na hodinky mu bylo jasné, že tak tři hodiny si dole můžou ještě dělat, co chtějí, protože než náčelník horské služby sežene všechny síly na odhazování sněhu, tak stihnou spoustu věcí.

"Mám hlad..." zaskuhral Luhan.

A nebo si prostě dají jen tu snídani. Odebral se k vařiči a začal dělat snídani, zatímco ho Luhan okouzleně pozoroval z jejich improvizované postele na zemi u krbu.

"Tohle jsem vždycky chtěl," prohlásil Luhan, když mu přinesl snídani do postele.

"Snídani do postele?"

"No to taky, ale vidět tě po sexu vařit je tak moc.... hot," provokativně si skousl ret.

"Koukej se nasnídat a neprovokuj!"

Luhan kupodivu poslechl, ale piplal se v tom jídle tak dlouho, že na nějaké další hrátky prostě nezbyl čas. Horská služba je vytáhla střešním oknem ven a na sněžných skútrech je dovezla na středisko. Minseok se odebral na svůj pokoj. Zalezl si do sprchy a pak se převlékl. Zrovna si vzal knihu, že si něco přečte, když někdo zaklepal na dveře. Otevřel. Luhan ho zastrčil dovnitř a zavřel za sebou dveře.

"S tím modelem jsi měl pravdu, ale co... mám tebe."

Jejich rty se opět setkaly v tanci a jejich těla se na sebe tiskla a sálala jako horká kamna. Ale dál nezašli. Na dveře zaklepal kdosi další. Luhan zaplul na křeslo a popadl časopis a Minseok šel otevřít dveře.

"Na recepci jsme pro vás obdrželi vzkaz. Tisková konference se prý ruší a pan Suho vám přeje hezkou dovolenou."

Poděkoval a zavřel za sebou dveře. Pohlédl na Luhana, který na něj upíral chtivé oči. Jak se zdá, tak jejich romantika ještě bude nějakou dobu pokračovat. A on si rozhodně nehodlá ztěžovat. Hupnul do postele a poplácáním na místo vedle sebe dal Luhanovi jasně najevo, že jeho společnost v posteli je mnohem více žádaná, než v křesle u okna. A ten jeho přání velmi rád vyhověl.

3 komentáře:

  1. Nevím, jestli sem můžu dát komentář, když je to narozeninová povídka.
    Ale fakt to bylo moc krásně napsaný. Líbí se mi XiuHan...

    OdpovědětVymazat
  2. No dop*deleeeeeeeeeeeee **-** nejlepsejsi!!!!! Stejne jko minuly rok! Dekuji za darek!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. YES :D stále to ve mně je :D Dobře se to vymýšlelo, ale celkem blbě psalo :/ Ale co, hlavně, že to stojí za to :D

      Vymazat