3/23/2017

ONE SHOT | Kapitola 4

Nebudu to přepisovat jen proto, že je tu skvadra, které se nelíbí, že to bude hlavně hetero. Stejně víme, že ti kluci nás holky potřebují převážně jen na to jedno, tak klid. Jediný kdo se tu uvrtá do celkem dobrého vztahu je Guk. Užijte si to a neodsuzujte to hned.

Ve čtvrti zná Youngguk pomalu všechny a tak mu ten kluk, co se přišel ptát po práci, vrtal hlavou. I když ho Jongup uzemnil, že je tu plno, tak by se jim specialista na hydrauliku hodil. Neřekl jméno, jen že bydlí kousek… Bude se na něj muset poptat.

„Ty Guku… Snad nepřemýšlíš nad tím klukem, kámo.“

Himchan mu podal láhev piva a ťukli si. Ostatně jako každý večer po práci. Do nedávna si s nimi Junhong ťukal limonádou. Ten čas opravdu letí. Jediné problémy jim teď dělá ta dílna mimo čtvrť. Majitelé patří mezi pouliční závodníky a moc se jim nelíbí, že přichází o kšefty. Závodníci ze čtvrtě jim dohazují i lidi mimo komunitu. Obvyklé úpravy s montáží dusíkových bomb raději svěřují jim, než amíkům. Mohli by poděkovat i filmům Fast&Furious, kde jednu z hlavních rolí ztvárnil Kang Sung.

„Na hydrauliku jsme leví, to víš sám…“

„Ještě jsem ho tu neviděl,“ podotkl Daehyun.

„Rozhodně je tu nový. Zkusím zjistit nějaký drby,“ navrhl Jongup.

„Neřekl jméno, bude těžký se o něm něco dozvědět, když nevíme ani tuhle základní věc,“ podotkl Junhong.

„Hele chlápek, co má zkušenosti s hydraulikou, to není jen tak. Hydraulika se od roku 2007 vyskytuje jen zřídka,“ Himchan sebou práskl na volné místo na pohovce.

„I tak tu má spousta lidí hydrauliku. Když se jim auto porouchá, tak je musím posílat mimo čtvrť, protože to neumíme. S tímhle klukem by nám tržby ještě víc stouply,“ Guk si lokl piva a zahleděl se neurčitě do od pouličního osvětlení osvícené ulice.

„I tak ho neznáme, dokud nevím jméno, tak na něj nic nemůžu najít,“ podotkl Junhong.

„Jméno se časem dozvíme. Co ho chvilku jen monitorovat a pak mu ten job nabídnout?“

Daehyun zcela pochopil, co Guk zamýšlí, aniž by to řekl nahlas. Jediný Jongup nic neříkal a jeho čelo bylo zkrabacené usilovným přemýšlením. Nad čím asi druhý nejmladší přemýšlí?

„Já možná vím, kde bydlí,“ pronesl Jongup po chvíli.

„Jo?“

Všichni na něj stočili pohled. Nestává se, že by Moon Jongup věděl někdy něco dřív, než Choi Junhong.

„Účetní Lee z centra na rok odlétá do Koreje, snažil se byt pronajmout na tu dobu. Jestli je ten kluk z jiného města a přijel za prací, tak logicky hledal levné bydlení mezi svými. Patrně pana Lee stihl těsně před odletem. Moc lidí se sem nehrne, že jo…“

Guk si mlhavě vzpomněl na účetního z baráku s papírovými stěnami. Tak ho překřtil po tom, co v tom baráku byl navštívit jednoho kámoše a slyšel, jak si to vedle nějaký pár rozdává. Taky slyšel o tom, že shání někoho do pronájmu, protože odlétal na rok. Jenže lidi z čtvrtě vědí, že je to nejhorší barák k bydlení, proto nikdo nechtěl. Až na toho nového.

„Chudák, o důvod víc ho vzít k nám. Při nejhorším může spát tady na pohovce….“ Guk potřásl hlavou.

„Od kdy jsi tak pečující?“

Himchan si do něj lehce rýpl. Guk o nikoho moc nepečuje. Vyjma Junhonga, jejich nejmladšího. Ale i tak mu nikdy nenabídl spaní v dílně.

„Tys tam asi nikdy nebyl nikoho navštívit co?“

„O tom baráku se říká, že má papírový stěny,“ poučil Himchana Jongup.

„Což můžu potvrdit taky. Já jsem tam byl za jednou buchtou…. Chuť mě pak přešla…“ Daehyun si odfrkl.

„Je tam slyšet i špendlík spadnout. Vsadím se, že první dny bude absolutně nevyspalý,“ prohlásil Yongguk.

Přesně proto se do toho baráku nechtěl nikdo nastěhovat do podnájmu. Ten kluk musí být fakt odjinud. Možná by mu měl někdo říct, jak to tu funguje. A taky by nebylo na škodu prověřit, jak dobře umí korejsky. Když mívají zákazníky mimo čtvrť, tak je raději pomlouvají v korejštině. Bylo by lepší, kdyby mu to pak nemuseli tlumočit.

„Fajn, fajn. Ale nezdá se mi…. Ve čtvrti jsou dvě dílny a on jde k tý naší….“

„Ta druhá dělá jen motorky a ty pokud vím, na hydrauliku nefungují,“ podotkl směrem k Himchanovi.

Ten se zatvářil jako by ho bolely zuby, ale nic na to neřekl. A když jsou u těch motorek… Zvedl se a přešel do zadní části, kde celé odpoledne strávil Jongup o samotě s čoprem jeho bráchy. Složitý vzor se vlnil přes celou nádrž. Za tuhle práci by ho i Naomi pochválila.

„Ještě to není úplně hotový,“ Jongup se vyloupl vedle něj a ukázal na nedodělané části. „Na airbrushi mi chybí nejtenčí nástavec. Ráno ho seženu a dodělám to.“

„Nam to ocení. Tohle je přesně jeho styl. Jsem zvědavý, koho po dalším závodě dotáhne domů. Poslední vztah mu vydržel tři měsíce,“ opřel se o stolek, kde měl Up vyskládané lahvičky k airbrushi.

„Poslyš, pokud jde o toho nového… Nechci ti ho vymlouvat, ale jen dej pozor na to, co mu všechno řekneš. Neznáme ho, a dokud ho Junhong neprožene počítačem, tak s ním řešme jen obchody, nic víc.“

Jongup má pravdu. Byla by naprostá šílenost zasvětit někoho do tajů financování dílny, když si nemůžou být jistí tím, že bude držet hubu. Na druhou stranu pořád lepší tohle financování, než financování drogovými překupníky, v případě té dílny vně čtvrti.

„Neměj strach. Zasvěcovat ho do naší bandy zatím nemám v plánu. Musí se osvědčit. Pak mu možná řeknu, čím jsme financovali začátky dílny a důvod, proč jsme vlastně s tím začali.“

„Pokud jde o Nama a holky… Závodníci jsou přelétaví, jak kukačky. Jestli si vaši fakt myslí, že se usadí a zplodí nějaké děti, tak jsou bláhoví.“

„Ne, že bych to našim už neříkal…“ povzdychl si. „Tak snad Naomi nezklame s děckama, protože já se do toho, taky moc nehrnu.“

„Myslím, že nikdo z nás nemá v plánu se ještě dlouho usadit. Většina holek je jen pro pobavení a ony to moc dobře vědí, takže se od nich keců o vztazích a dětech nikdy nedočkáme. Anyway, co ta bílá buchta, co jsi s ní v kontaktu?“

„Budeš se divit, ale v posteli je neuvěřitelná a ten zadek…“ odložil láhev a naznačil jako by někoho držel za zadek.

„Za jak dlouho jí odkopneš?“

Jongup si lokl piva a opřel se o železný sloupek podpírající celé horní patro dílny.

„Nějak to nemám v plánu jí odkopnout. Vztah založený jen na sexu nám celkem vyhovuje. Dneska za ní mimochodem jdu. Doufám, že zas uvaří, je nepřekonatelná kuchařka,“ zas se chopil láhve a přihnul si.

„Jen abychom vám dvěma pak nešli na svatbu,“ rýpl si Jongup se smíchem.

Zamyslel se nad tím. Ona je fakt skvělá, nijak ho do ničeho netlačí, když ho pozve, tak uvaří, nechá ho spát celou noc a poslouchá jeho žvásty o autech, kterým snad ani nemůže rozumět. Byla by skvělá partie k manželství, ale s tím, jak nad ním a kluky visí hrozba vězení, tak ji do toho nechce tahat. Nechce ji vidět zklamanou nebo dokonce za tlustým sklem při návštěvě ve věznici. Ona má fakt na lepší. Po pěti letech, kdy bude vše promlčené, by o tom mohl začít přemýšlet….  Do té doby už žádná akce.

1 comment: