pondělí 20. března 2017

ONE SHOT | Kapitola 2


Někdo mi tu fňuká po dalším díle HAHAHAHA. Rozhodla jsem se nebýt svině. Dokud to mám předepsané, tak proč to sem nepřidat, že? Opět pro Vivian.



Tmavovlásek s kšiltovkou si pohodil batoh na rameni do pohodlnější polohy a dál pokračoval ke Gukově garáži, ve které se před pár lety začali scházet jako parta. Tehdy mu bylo sedmnáct, ještě chodil na střední a celá parta dohlížela, aby do ní vůbec chodil. Od té doby uběhly čtyři roky. Za ty čtyři roky oloupili tři transporty peněz. Bylo těžké peníze utratit, aby na to policie nepřišla. Přeci jen banky a směnárny měly informace, která sériová čísla bankovek se ztratila a tak většinu peněz rozfofrovali přes překupníky, kteří se nestarali o to, kde ty prachy vzali, byly jim úplně u prdele nějaká sériová čísla a federálové. A díky němu se nikdy nestalo, že by federálové nebo PD zvonili u jejich dveří. Většinu peněz narvali do vybavení Gukovy garáže, kde vlastně i pracují. Většinu ukradených peněz takhle poslali do oběhu přes své zákazníky a nikdo se nemohl dopátrat toho, kde k těm penězům přišli ostatní lidi. V Korejské čtvrti většina plateb mezi lidmi probíhá v hotovosti a tak i návštěvníci zvenčí jsou nuceni platit hotově. Ale tím třetím transportem to skončilo. Ten udělali před měsícem. Guk s Himchanem se shodli na tom, že PD a federálové to začali až moc prošetřovat, jejich poslíčci byli vyslýcháni na policii a peněz mají na několik let dopředu dost. Stejně všechny ty loupeže začaly v době, kdy Jongupovu mamku chtěli kvůli finančním problémům vystěhovat. Lovec dluhů neřešil čísla bankovek a dal jí pak pokoj. Ani jemu se problémy s lovci dluhů a lichváři nevyhnuly, to zas způsobil jeho otec, který se zadlužil hraním pokeru, a i když se s ním jeho matka rozvedla, tak si půjčoval peníze na její jméno. Jeho podíl padl na vyplacení lichvářů a podplacení vlastního otce, aby jim už dal svatý pokoj. Naposledy o něm slyšel před dvěma lety, kdy odletěl do Koreje. Díky bohu už žádné problémy nedělá. Mamce tehdy tvrdil, že se složili jeho kamarádi na zaplacení dluhů. A kluci z party jeho slova potvrdili a ujistili paní Choi, že není nutné jim peníze vracet, že to pro kamaráda udělali rádi.

„Jsi tu dneska brzy,“ Guk se s ním pozdravil jejich obvyklým stylem.

„Nemohl jsem se dočkat, až si pohraju s navigací toho auta, co nám přivezli na opravu,“ hodil batoh na pohovku a sundal si džínovou bundu.

„Zkusil jsem jí spustit, ale je totálně zasekaná,“ Jongup vylezl z přistaveného auta.

„Ten chlap sice tvrdil, že se mu to seká, co měl problém s elektrostartérem, ale ty dvě věci spolu ani nejsou propojené,“ Himchan mu mávl z vrchního patra, kde čistil nářadí, které zasvinil od oleje druhého auta, které jim stojí v garáži.

Když je řeč o druhém autě z kabiny se ozývaly nadávky a startér ne a ne nahodit motor. Sázel, že je uvnitř Daehyun, jehož specialitou jsou právě klasické startéry.

„Udělal jsi s tím autem něco, nebo jsi zatím jen dolil olej?“

Otázku mířil na Himchana a přešel k otevřeným dvířkám a drcnul do Daehyuna, který se už už chystal rozflákat vzteky volant.

„Ne, ještě ne. Pan expert mě od toho vyhnal, že to rozchodí, jen mi poručil to promazat. Podle mě je problém někde mezi startérem a motorem.“

„A znáš Daeho palici…“ doplnil Guk Himchana.

Nejmladší člen party až moc dobře věděl, co za paličatce Dae je. Je na čase Daemu ukázat, že otáčení klíčku na prázdno mu nepomůže.

„Dae, hodíme to na zdvih a mrknu na to se sondou, uvidíme, kde je problém, co ty na to?“

Hnědovlásek si popuzeně odfrkl, ale přikývl. Říkal si, že je někdy fakt klika, že je nejmladší. Dae nikdy nemá k ráně daleko a on s Jongupem jsou jediní, na které dá, jen Jongup je trochu líný svůj vliv propůjčovat ostatním. Navíc podezřívá Guka s Himchanem, že si občasné přátelské rvačky s Daehyunem naprosto užívají. Občas neví, jestli se svět nezbláznil, když se starší kluci chovají jako malí a on je najednou ten, který se chová nejdospěleji.

„A co ta navigačka?“

Jongup si založil ruce na prsou. Je tu přes elektroniku, ale sem tam pomáhá klukům i na autech, obzvláště když nemá co dělat. A teď musí přesvědčit Daeho, že je potřeba auto rozebrat, elektronika musí holt počkat.

„Řekni, až jí narostou nožičky.“

„Junhongu…“ zavrčel Jongup podrážděně.

„Jen ho nech, dokud navigace nemá nožičky, tak počká. Jak je na tom motorka mého bráchy?“

Guk schválně vypálil tuhle otázku. Yongnam si u nich nechal motorku na seřízení, nějaké opravy a po Upovi si vyžádal nějaké umělecké dílo na nádrž.

„Jako bys nevěděl, jak dlouho ten lak schne. Navíc mi jí ráno odvezl Dae na zkušební jízdu a hrabal se v ní další dvě hodiny, protože prý je divný zvuk při startování.“

„A už je to v cajku?“

Další otázku směřoval Yongguk na Daehyuna, který jen ovladačem zvedal auto do Junhongovy požadované polohy.

„Jo, byl trochu ucpaný přívod paliva, tak jsem to pročistil a je to už v pohodě. Jen nechápu, proč si pro kus umění nezajel k Naomi.“

Když je řeč o Naomi… Yonggukova starší sestra je tatérka, se svým manželem si otevřeli tatérské studio na druhé straně města, daleko od Korejské čtvrti. Své dvojčecí bratry vídá  jen na rodinných událostech a Yongnam, který neustále cestuje, nemá čas se stavovat u Naomi, je rád, že stíhá své rodiče, kteří bůh ví proč jeho cestování a závodění schvalují.

„Tak logicky, tady to má při cestě a Nao dělá umělecká díla na kůži, ne na karoserii. A Upie je v tomhle nepřekonatelný. Těm frajírkům, co závodí, udělal fakt pěkný design.“

Zatímco se kluci dohadovali o tom, kdo je lepší umělec, tak se sondou a počítačem pátral po problému, který našel i snadno bez své sondy. Ale sondou chtěl zmapovat jak velké poškození to je.

„Ty..  Himchane…. Tohle musíš vidět.“

Volaný seběhl schody a mrknul na monitor počítače a doslova vytřeštil oči.

„Tak by mě zajímalo, jak je možný, že mu do teď to auto vůbec prošlo technickou a jezdilo…“

„No ty vole, tak už vím, proč jsem to nemohl nastartovat…“ Daehyun znechuceně hleděl na rzí rozežraný vnitřek přívodu paliva.

„To ale není všechno. I startér je nějaký poškozený,“ posunul, sondu dál, aby Dae viděl i to.

„Já bejt auto, tak mu nafackuju….“ Pronesl Dae procítěně.

Guk také pozoroval monitor a mračil se. Junhongovi bylo jasné, že kalkuluje, kolik peněz bude třeba na objednání dílů k opravě a kolik bude muset vymámit na majiteli auta.

„To už ho vyjde výhodněji to dát na šrot,“ povzdechl si a přešel k telefonu namontovanému ke zdi a vytočil číslo majitele auta.

„Počkáme, co mu na to řekne a pak se pustíme do rozebírání,“ řekl Himchan směrem k Daemu, který jen přikývl.

Junhong mezitím sbalil svou sondu a s notebookem se přesunul do patra k jednomu ze stolů, na kterém zrovna neleželo nářadí nebo mapa. Pak sešel dolů k elektromobilu, aby vymontoval navigaci a zjistil, co s ní majitel auta provedl.

„…. Je mi jasné, že je to rodinný vůz, ale oprava vás vyjde jako celé nové auto…… Opravdu chcete investovat tolik peněz do opravy?.... Dobrá, jak myslíte, na shledanou.“


Zaslechl konec hovoru. Guk zavěsil a dal znamení klukům, že je potřeba auto rozmontovat a sám se vydal ke garážovému počítači, aby objednal nový náhradní díl. Junhong se s navigací vydal opět ke svému pracovnímu místu.

3 komentáře:

  1. Moc hezký díl. Podle tohoto dílu by člověk neřekl, že jsou kluci gauneři. Jsem teda zvědavá, co bude dál. Moc se těšim na další díl.
    PS: Já teda nevim, ale nejmenuje se Gukovo sestra náhodou Natasha?

    OdpovědětVymazat
  2. Ups, chybička se vloudila. Natasha nebo Naomi, obojí je na N :D :D brzy to opravím :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je v pohodě. Klidně tam nech tu Naomi...

      Vymazat