neděle 19. března 2017

ONE SHOT | Kapitola 1


Tak jsem tu s první kapitolou téhle storky. Pro začátek chci říct, že je celá inspirovaná klipem One shot z roku 2013. Zároveň jsem do příběhu zakomponovala prvky Fast&Furious, ale jde jen o narážky. Tak si to snad užijete. Celé to chci věnovat Vivian Tran, která mě přesvědčila, že je na čase zas psát.

Poslední dobou se v okolí korejské čtvrti rapidně zvedla kriminalita. Všichni si byli stoprocentně jistí, že jeden z gangů v korejské čtvrti v tom musí mít prsty. A Youngjae si je i přesně jistý, který z nich to je. Jediný problém v tom jim to dokázat je, že je to skupina, která drží při sobě stůj co stůj a jeden druhého nepráskne. A nováčky mezi sebe neberou jen tak. Každý si musí získat jejich důvěru a i tak je velmi těžké k nim dostat informanta. Nováčci v jejich bandě zajišťují jen drobnosti, shání auta a dělají pochůzky, nic zásadního jim není svěřované. Všechny z jejich poslíčků a poskoků už policie vyslechla, ale nijak se s vyšetřováním nepohnuli. Všechny výpovědi se shodovaly v bodě, že dostali něco za úkol a tím jejich kontakt s gangem prakticky končil. Obvykle jim nechávali auta a potřebné věci před garáží na okraji korejské čtvrti. Auta od nich přebíral prý tmavovlásek s hluboko posazeným hlasem. Drobnosti zas dlouhán s dětskou tváří. Většina policistů z PD to vzdala a tentokrát spis přistál na jeho stole. Jako Korejec měl šanci se dostat mezi lidi ve čtvrti, a poslouchat, ale kdyby se tam začal ochomýtat s odznakem, tak akorát na sebe upozorní a gang si bude dávat ještě větší pozor. Tak přišel se zcela šíleným plánem, který prostě musí vyjít.

„Cože, že chceš?!“

Když to šéfovi říkal, tak nepočítal s tím, že na něj bude koukat jako sůva z nudlí. A jestli si šéf myslí, že práce v utajení je jen ve filmech, tak se šeredně plete. Navíc, kdo jiný než on se na tu práci v utajení hodí. Korejci věří jen Korejcům.

„Chci jít do utajení kvůli tomu gangu v korejské čtvrti… Mám šanci se k nim dostat, jsem Korejec.“

„Tady nejsme ve Fast&Furious a ty nejsi O’Coner,“ podotkl nadřízený a promnul si spánky.

„O’Coner a Toreto byli ve výsledku velcí kámoši, já nemám v úmyslu se s nimi bratříčkovat delší dobu, než je nutné pro jejich dopadení.“

„Pokud se s nimi budeš tahat i pak, tak letíš, je ti to jasný? Další O’Coner by nám v PD ještě scházel…“

Příjemněji souhlas k práci v utajení dostat nemohl. Už z mládí měl pár vroubků, které mu soud vymazal z rejstříku. Bude muset nějak přesvědčit federálního soudce, aby mu dočasně do rejstříku vepsal pár starých vroubků. Nepochybuje o tom, že ti hoši mezi sebou mají někoho kdo je zdatný přes IT. Takže v moment, kdy jej budou proklepávat, tak se mu nějaké ty kriminální záznamy budou hodit. Snáze si získá jejich důvěru.
Z výpovědí jejich poskoků má informace o počtu členů. Je jich pět. Nejmladší z nich nedávno dovršil teprve dospělosti. Je jen jedna věc, která je kolem nich divná. Mají všichni do jednoho čisté rejstříky. Nikdy do nich nebylo nic zapsáno ani z nich nebylo nic vymazáno. Jeho známý, nejlepší z hackerů, které zná, mu udělal neoficiální rýpanec do databáze trestů. Z toho vyplynulo, že od doby, kdy dovršili věku, od kdy mohou být stíháni, se do rejstříku nic nezapsalo. Čert ví, jestli to bylo díky penězům, nebo schopným právníkům.

„Ty Sunwoo, máš ještě kontakt na toho kluka, co jsme ho chytili za nezákonný prodej střelných zbraní?“

Zeptal se hned kolegy, který se akorát vracel z oběda. Díky šéfovi se ani nemohl dostat k snězení oběda. Za tohle mu nechá naúčtovat jedny balck bean noodles z korejské čtvrti. A pokud ví, tak to není nic levného s tou přirážkou za dovoz. Proclení potravin by se mohlo trochu snížit… třeba by Američané nebyli tak tlustí….

„Jo? Zas na něj něco máme?“

„Ne… Chtěl bych s ním uzavřít obchod, jde o práci v utajení, tak nemůžu lítat po městě se služební zbraní, to snad chápeš ne?“

„Máš to posvěcený od šéfa jo? Takže Toreto O’Coner v realném životě?“

Co všichni s tím Fast&Furious mají? Absolutně to nechápal. Tady nejde o pouliční závodníky s bokovkou, kdy okrádají kamiony o náklad. Tady jde o bandu, která se specializuje na okrádání transportů s penězi. Vždy se jim podaří se vypařit ještě dřív, než se objeví hlídka. Určitě mají ohlídané i policejní kanály. A protože neexistují žádné záznamy z kamer, tak mají opravdu skvěle zmapované město se všemi slepými body. A je vina bank, že přes tyhle body vede některé transporty.

„Dej mi vědět, až tu bude Vin Diesel, to ti pak kecy s Toretou klidně uvěřím.“

„Jak myslíš O’Conere…“ podal mu lístek s telefonním číslem.

„Já ti dám O’Conera až ti bude odznak na nic…“

„Jasně…“odbyl ho kolega a usazený na židli si hodil nohy na stůl.

Zadíval se na cifry telefonního čísla. Bude lepší si ještě pořídit jednorázový telefon. Lepší bude, když na sebe nebude upozorňovat telefonem, který se dá snadno dosledovat přes zprostředkovatele tarifu. Telefon s anonymní simkou jim nic neřekne. A ještě lepší bude tomu překupníkovi zavolat z budky, protože ten klučina pod pohružkou  prodá i vlastní matku. Naštěstí ho na policejní stanici nepotkal, takže není možné, aby si ho mohl zařadit k poldům.

„Youngjae? Ty tu ještě jsi?“

Šéf vylezl z kanclu, patrně se žene na oběd. Že by se vetřel?

„Jo, ještě si budu muset zařídit pár věcí a zmeškal jsem taky oběd…“ poslední část téměř zamumlal.

Ale podle toho, jak se provinile zatvářil jeho nadřízený, tak by s tím obědem na jeho účet mohl počítat. Ovšem místo nabídky k obědu mu podal kupóny do SUBWAY a zmizel. Ale zas za ty kupóny si může dovolit menu za polovinu ceny. Výhodné.

„Doufám, že jsi nečekal, že tě vezme na jídlo,“ popíchl ho kolega se smíchem.

Ale co on může vědět. Třeba mu to jednou vyjde a půjde na jídlo se šéfem. Doufá ale, že šéf není ten typ člověka, co se stravuje jako vegetarián nebo vegan, to by se asi moc nenajedl, protože maso je součástí jeho jídelníčku s veškerou samozřejmostí.

„Mně ty kupóny do SUBWAY teda stačí,“ odpověděl mu klidně a popadl svou koženou bundu.

Je na čase si naplnit žaludek a hlavně vyřídit všechny ty věci okolo utajení. Není to žádná procházka růžovým sadem. Jen přesvědčení federálního soudce ho bude stát nejméně dva dny úsilí. Ve dveřích se vyhnul dalším kolegům, kteří se vraceli ze své obědové přestávky a započal tak svůj velkolepý plán infiltrace.

4 komentáře:

  1. No...tak začalo to pěkně. A věřim, že to bude ještě hodně zajímavé.Jsem teda zvědavá, co bude dál. Těšim se na další díl...
    A děkuju Vivian Tran, že tě dokopala k tomu, abys zase začala psát...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No jako píšu píšu a najednou to má úplně pošahaný spád TT.TT

      Vymazat
  2. Oooooh!! Jsi nej!!!!! A-aaa tohle má být teprv začátek ?? Co mám dělat ???!?? Do té doby kdy bude další díl??:) máš mně na svědomí dear!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ještě ti nikdo neřekl, jak dlouho mi trvá dávat pokračování? HAHAHAHA

      Vymazat