3/17/2016

Namida | Kapitola 12


Jak moc mě milujete, potažmo nenávidíte? Hahaha, je mi jasné, že hodně a to v obou případech. Tak nádherně jsem Namida zesrala, že se ani nebudu divit tomu, kdybych pod tímto příspěvkem objevila další výhružky pánví... Kyuhyunovou pánví, kterou mimochodem vůbec nedá z ruky, takže....
Stop s mletím jde se psát....




Jonghyun se probral po několikahodinovém spánku. Poslední, co si pamatoval byl pád k zemi v koupelně. A podle "měkkosti" postele soudí, že doma rozhodně není. Kruci, co komu zas udělal, že ho pravděpodobně Minki nechal odvézt do nemocnice?

"Ah, jste vzhůru," zdravotní sestra vešla do pokoje a přinesla džbán s ledovým čajem. 

"Je tu někdo se mnou, nebo..." odmlčel se, doufal, že kvůli němu Minki neodvolal návštěvu rodičů.

"Pan Hwang, ale momentálně je na jiném oddělení, mám pro něj někoho poslat?"

Minhyun... Počkat, proč je na jiném oddělení? Stalo se ještě něco, zatímco spal? Ne Baekho to nemůže být... Minki? 

"To není nutné, jen... proč je na jiném oddělení?"

Zdravotní sestře po tváři přeběhl stín. Zdálo se, že je to něco, co by asi neměla vzhledem k jeho stavu říkat.

"Prosím vás... musím vědět, jestli se ještě něco stalo, mám zodpovědnost za určité lidi..." pomalu se posadil.

"Dobrá, ale musíte stále ležet pane Kime, byl jste opravdu hodně vyčerpán. Jde o pana Kwaka...."

Sotva zaznělo Aronovo příjmení tak ztuhl. Aron přeci jel do toho jejich nového bytu... Proboha, snad se nestalo něco i Naně...

"Co se stalo?"

"Nevím detaily, ale podle toho, jak pan Hwang vyletěl, tak šlo o něco dost vážného, na intenzivní péči prý nabírali někoho s úrazem hlavy..."

To mu stačilo. Okamžitě se začal sápat ven z postele. Musí se ujistit, že je Aron v naprostém pořádku. Mluvili jen o jednom zraněném... že by Nana vůbec s ním v autě nebyla? Námitky zdravotní sestry zcela ignoroval, už stál pomalu ve dveřích, když se otevřely a Minhyun ho okamžitě uvěznil v místnosti.

**

Slyšel přes dveře zdravotní sestru, jak se snaží Jonghyuna přesvědčit, aby se vrátil do postele, ale očividně marně. Už mu asi řekla o Aronovi. Kruci, přesně tomuhle se chtěl vyhnout. 

"Hyune, uklidni se kámo..." snažil se ho nasměrovat zpět k posteli. 

"Co je s Aronem?"

Ne... snad se mu tu zas nerozbrečí, jako doma... Konejšivě ho objal.

"Když slyšel, co se ti stalo, tak sedl do auta.... Měl jsem pro něj poslat taxi, je to moje chyba. Až se probere, tak musí podstoupit spoustu testů, ale je na tom ještě dost dobře..."začal opatrně vysvětlovat situaci.

"Minhyune.... jestli je to něčí chyba, tak moje..." Jonghyun propukl v pláč, ještě horší a srdcervoucí, než ten, který Minhyun už viděl doma.

"Ne... Nemůžeš za to..."

Zdravotní sestře naznačil posunkem hlavy, že by mohla jako zmizet a dát jim oběma prostor. Ta naštěstí pochopila a zmizela na sesternu. Opatrně Jonghyuna posadil na postel a sedl si vedle něj. Bože, kdyby ti dva nebyli taková hovada, co neumí všechno říct na rovinu, tak by se tohle nestalo. 

"Jak moc zle vypadá?"

Jonghyun se začal pomalu uklidňovat a dokonce už popíjel z kelímku, který mu Minhyun nalil. Přeci jen nechtějí opakovat jeho zhroucení se.

"Moc jsem přes obvaz neviděl, ale dost to krvácelo.... Ujistili mě, že jde o povrchové zranění, následky se zjistí později, přijel hyung, aby zjistil další info..."

Když je u hyunga... ten hovor, co s ním vedl po telefonu byl snad to nejhorší, co kdy podstoupil. Kdyby dostal jen seřváno... No raději si nechá pro sebe, že schytal i políček, kdo ví, jak by na to Jonghyun zareagoval.

"Hyung je tady, jo?"

Jen přikývl a sklopil pohled k zemi. Je to fakt jeho vina, že se Aron vyskytuje na příjmu...

"Myslíš, že... myslíš, že mě k němu pustí?"

**

Minhyun vedle něj sedí jako hromádka neštěstí a nemá se k odpovědi na jeho otázku. Možná spekuluje, jestli se ptá, zda ho pustí doktoři a nebo manažer. Lehce do Minhyuna drknul, aby se připomněl.

"Nevím... Snad se Aron brzy vzbudí a bude v pořádku..."

Řekl to tak tiše. Je snad možnost, že se Aron neprobudí nějakou dobu a něco bude v nepořádku? Položil kelímek na stolek a pomalu se postavil. Musí ho vidět. I kdyby mu hyung zakázal vejít do pokoje, chce ho alespoň vidět přes sklo. Ujistit se, že je v celku.

"Jonghyune... nech jeho návštěvu na zítra, nevím jestli to zvládneš..." Minhyun k němu zvedl oči plné slz.

"Co tím myslíš?"

"Ne, že by na tom byl zle... Jen jsi tu hospitalizovaný a máš odpočívat, hyung se tu prý později staví, aby s tebou promluvil..."

**

Ouch... Bolest hlavy je tak nesnesitelná. Pomalu zvedl ruku, aby zjistil, do čeho zase naboural, že to tak bolí, ale nahmatal jen obvaz. Otevřel oči a setkal se s ustaraným pohledem manažera.

"Hyung..." mroukl vyprahle.

"Probral ses rychleji, než doktoři předpokládali."

"Jak je na tom Jonghyun?"

"Nevím, ještě jsem tam nebyl, teď jsi prioritou ty. Jdu říct, že jsi vzhůru, připrav se na testy..." oznámil mu manažer co nejtišším hlasem, byl mu vděčný, tohle je snad horší jak kocovina.

Místo manažera po té dorazili lékaři. Začalo svícení do očí, braní krve, ptaní se na to jak mu je. Na vše trpělivě odpovídal a pak se zeptal na manažera. Doktorka mu řekla, že šel za Jonghyunem, který je už nějakou dobu vzhůru. Ach bože, jak je rád, že mu nic není. Píchli mu nějakou sračku a on zas upadal do spánku. Kruci, Hyuna asi dlouho neuvidí...

**

"Hyung..." zvedl oči od jablka, které mu Minhyun tak pracně oloupal a nakrájel.

Manažer se pousmál a zavřel za sebou dveře. Došel k posteli a usadil se do křesla, jeho oči šlehly nehezkým pohledem na Minhyuna, ale pak se zase uklidnil.

"Aron se probral, vypadá to, že má pořádnou bolest hlavy, ale jinak by měl být v pořádku. To se nedá říct o jeho autě..."

"To auto miloval..." povzdychl si tiše.

"Auto se dá naštěstí nahradit. Minhyune takovou debilitu..." manažer zase zpražil Minhyuna pohledem.

"Hyung... Minhyun za to nemůže, je to moje vina," okamžitě se musel Minhyuna zastat, nebýt toho, co se stalo v Japonsku, tak se tohle nikdy nestalo.

"Proč soudíš, že je to tvá vina?"

Manažer na něj upřel oči, jedno obočí mírně nadzvednuté. Jak on tenhle pohled nesnáší...

"Já a Aron... je to složité..."prohrábl si vlasy. "Podstatné je, že měl o mě strach a byl rozrušený..."

"Jo všiml jsem si... Ale tady ten chytrák mu měl to taxi zavolat..."

Chudák Minhyun... Nebyla to ani trochu jeho vina. Jediný, kdo by měl být právě teď kritizován je on sám. 

5 comments:

  1. To je tak šlechetné, když každý bere vinu na sebe. Ale řekla bych, že je to vina všech tří.
    Jonghyun...trápil se až do vyčerpání, které ho skolilo.
    Aron...zcela rozrušený a nesoustředěný řídil auto.
    Minhyun...nechal řídit Arona a nezavolal mu taxík.
    No...jsem zvědavá, co bude dál. Těšim se na další díl...

    ReplyDelete
  2. Jsem ráda, že jsou oba v pořádku snad se to mezi nimi brzy vyřeší.
    Těším se na další díl.

    ReplyDelete
  3. Dokonalý. :D

    ReplyDelete
  4. Ulevilo se mi, že jsou oba v pořádku. Doufám, že si to mezi sebou brzy vyjasní.

    ReplyDelete
  5. Páni já už myslel, že se tu nikdy další díl neobjeví.
    Jinak skvělý díl.

    ReplyDelete