sobota 5. prosince 2015

Special feeling

Protože mám ty zkurvený feelings po koncertu SHINee, protože jsem se s nimi o pár minut minula a protože prostě nedokážu zapomenout na ten pohled, který mi věnoval Minho než zaplul do vanu. Tak píšu tuhle věc. Tak nějak mě to napadlo.

Musím se pousmát po našem prvním songu. Publikum je námi nadšené. Proč jsme tu už nebyli dřív? Kibum je jejich hlavním městem doslova posedlý. Včera stihl poslat na instagram čtyři fotky, které měli ujistit Jinkiho, že si to tu i bez něj užíváme. Ale i tak je to posedlost. Dokonce se naučil pár frází v tom jejich jazyce. Podle mě to nevyslovil nejlépe, ale jak se zdálo, tak fanouškům to fakt nevadilo.
Zatímco vystupují další účinkující, tak občas vykukujeme ze zákulisí. Nenapadlo mě, že v samotném srdci Evropy milují naší kulturu a my o tom sice něco víme, ale tak nějak jsme to ignorovali. Měli bychom pak splnit sen téhle zemičce a dotlačit sem další skupiny. Přejíždím pohledem publikum skryté v příšeří. Fanoušci se skvěle baví. Zpívají s námi, neskrývají své zapálení pro věc. A najednou mi oko ulpí na holce v červeném. Její uvolněná gesta a široký úsměv mě doslova přikovají. Zdá se mi to, nebo si to sem přišla užít a ne honit naše maličkosti? Moc dlouho nad tím nehloubám, blíží se naše další číslo.
Během dalšího čísla občas sklouznu pohledem k její tribuně, zpívá text a tleská do rytmu, který udávám. Skončí píseň a zas mizíme dozadu.

"Nemám ti pro ní někoho poslat?"

Jonghyun si že mě dělá srandu zatímco čekáme na naše poslední číslo.

"Pro koho?"

Taemin se toho veleúspěšně chytá, ale korunu tomu nasadí Kibum.

"Vždyť ani není hezká."

Jako kdyby neexistovaly různé typy, které se nám líbí. Mám úchylku na dlouhé vlasy a ta holka jj splňuje dokonale. Na tu dálku nemohu soudit její vzhled v obličeji, ale postava se zdá být v pořádku.

"Jo myslíš tu v červeném na levý tribuně?"

Taemin se okamžitě orientuje. Snad je taky nějak nezaujala.

"Jo... Ten koncert si užívá," poznamenám s pokrčením ramen.

"Takže ne návštěva v zákulisí, škoda, jsem na ní tak trochu zvědavý," Jonghyun mávne rukou.

"To asi všichni," podotkne Taemin.

No, u Kibuma si nejsem zas tak jistý. Podle něj je ta holka nic moc. Pochybuju, že ji viděl z takové blízkosti, aby to mohl posoudit a pak si jen vzpomenu, že je to patrně jedna z těch dívek, které zachytil na mobilní telefon náš manažer. Ale žádná z nich mi nepřišla ošklivá.
Někde mezi staffs se rozšířila fáma, že se mi fans snaží popřát předem k narozeninám. A to není zrovna věc, kterou si nechávám líbit. Tak nějak to dle mého nosí smůlu. Možná proto jim s kluky nedávám tu šanci narozeninovou píseň zazpívat. Ale zajímalo by mě celkem, v jakém jazyce by to zpívali. Češtině nerozumím, ale nápěv toho songu je snad všude stejný ne?

Při View mi málem během zpěvu vyklouznou slova. Hala stojí. Celá hala se postavila a s námi zpívají a je na nich vidět, jak moc pro ně tenhle koncert znamená. Mám co dělat, abych nebrečel dojetím. Taemin a Kibum si s tím nelámou hlavu. Během projevu prezidentky si utírají slzy. Kibum ti maskuje jako úpravu vlasů a Taemin jako mimoděčné přejetí po obličeji. Zamrkávám slzy a očima opět bloudím publikem. A zas se moje oči na ní zastaví. Periferně vidím, jak Taemin mává a ona mává zpět. Jonghyun se uchechtne, ale jinak nedá najevo, jak se baví reakcemi publika, které je skutečně více ženské než mužské. Na chvilku si mou pozornost uloupí Irene, která něco brblá, v potlesku mi zanikne význam těch slov a tak znovu pohled stočím na levou tribunu a málem mě trefí, když mi má červená fanynka pošle srdce. Kruci, že já ji do toho zákulisí nevzal. Teď ji maximálně uvidím než odjedeme od budovy.

"Viděl jsi to krásné červené srdce?"

Kibum do mě nadšeně šťouchá v maskérně.

"Ne asi," protočím oči.

"Bylo jen pro tebe, to je jasný, safra jsi její Bias," Taemin se na to moc netváří.

"Pojďme už, venku začalo pršet, tak aby tam nemrzli dlouho."

Stála u auta s ostatními, jen její červený svetr byl skryt pod béžově bronzovou bundou. Za zády slyším narozeninový song v korejštině a musím se culit. Kouknu se na ní. Dívá se přímo na mě a červená se. Nemůžu si pomoct a červenám se taky. Naštěstí sotva zalezu, tak se zavřou dveře za manažerem a zhasnou se světla. Vidím ji, jak mává a doufá, že nás ještě přes tónovaná skla uvidí. Mám chuť si ji vyfotit a připomínat si tou fotkou tenhle úžasný koncert. Kupodivu to za mě vyřeší Jonghyun. Vyfotí si ji.

"Půjč mi mobil," vybídne mě později na pokoji v hotelu, kam jsme se jeli převléknout do teplejšího oblečení, abychom později mohli jít do centra města.

"Proč?"

"Uvidíš," odpoví vyhýbavě a culí se jak měsíček na hnoji.

Mobil mu půjčím a zatím si jdu prohrabat kufr. Mají venku teda velkou zimu. Poctivě tedy rozhodně. Nechápu, že Taemin chce jít ven jen ve svetrovém roláku a kabátem bez zapínání. I když to bude asi práce Kibuma, že nemyslí na svoje zdraví především.
Když se vracím k mobilu, tak s obavou čekám nějaký vtip od Jonghyuna, ale jediné, co mě čeká je ta holka jako tapeta. Na rtech se mi rozlije úsměv. Jo.. Tenhle koncert byl super. Klidně bych si to ještě někdy zopakoval. Kdo ví, třeba bychom tu mohli jednou vyprodat tu největší halu, kterou tu mají.

"Co se tak debilně culíš? Dělej, Kibum chce vyzkoušet kolik fans nás bude hledat, když zveřejní pár fotek z našeho výletu," Taemin mě málem sám nacpe do kabátu.

Je tedy možné, že bych ji ještě jednou viděl, než odletíme zpět do Soulu za naší schedule? Ta vyhlídka mě popožene. Ale po hodině venku se vracíme zpět na hotel. Vypili jsme svařené víno, ochutnali nějaké sladké jídlo a totálně vyčerpaní se vrátili. Zatímco se ostatní rvou o koupelnu, tak se dívám z okna na noční Prahu. Vždyť ani nevím jestli byla Češka nebo jiné národnosti. Zadívám se na rozsvícený display. Jen další fanynka beze jména, na kterou patrně zapomenu sotva se náš program vrátí do svých kolejí.

"Rozhodně se sem musím vrátit," pronesu tak nějak sám k sobě, nevnímajíc tázavé pohledy Jonghyuna s Kibumem, kteří prohráli boj o horkou sprchu.

1 komentář: