pondělí 14. prosince 2015

Namida | Kapitola 9


Chudinka Hatachi, sama mezi anonymy. LOL. Anonymovi ze Slovenska odpovím takhle hezky v předkecu, páč jsem tak trochu líná kliknout ke komentu. Já, že píšu skvěle? Co? To není možné. To se ti jen něco zdá. 
Připomeňte mi někdo, že se mám na příští rok zapsat na tvůrčí psaní. Le za to bych měla kredity zcela zdarma, že. Jinak si užijte dílek. Jaksi mi dochází předepsané díly.... Kruci.


Japonsko… Nikdy by neřekl, že tuhle zemi bude tak moc nenávidět. Od natočení MV uběhlo už několik dní, začaly jim eventy a koncerty. Minimu začaly i konzultace ohledně filmu. Když si sem tam urvali kousek času, aby si někam zašli, tak to byl zázrak. Vztah Arona s Jonghyunem se držel ve vší slušnosti, maximálně co si k Aronovi Jonghyun dovolil každé ráno byl polibek na probuzení. Ale i ty polibky časem přestaly. A Arona začalo zajímat proč. Odpověď na tuhle otázku dostal celkem brzy.

„Potřebuju si dojít, hned se vrátím,“ oznámil Minhyunovi s nadějí, že se postará o Minkiho a Baekha, kteří dovádí pohromadě s místními holkami na parketě.

Minhyun mu to jen odkýve. Vyrazí na toalety, zastaví se u zrcadla a pohlédne na svou tvář. Upraví si trochu pocuchané vlasy, než se odhodlá přejít k pisoáru, aby vyprázdnil svůj močový měchýř. Tiché zasténání, které dokonale pozná, z něj udělá sochu. Doslova zkamení. A když slyší mužský smích, tak má co dělat, aby nerozflákal vzteky pisoár před sebou.

„Uhn… ještě…“ slyší Jonghyunovu japonštinu.

Po zádech mu přejede mráz. Jonghyun si našel japonského milence, proto ty polibky přestaly, proto je Jonghyun na pokoji jen v noci. Zapne si poklopec a jde si umýt ruce. Cvakne zámek jedné z kabinek a z ní vyjdou ruku v ruce Jonghyun a velmi rozkošný kluk, který jim dělal osvětlení při MV. Jonghyun strne a hledí mu skrz zrcadlo přímo do oči, jeho ruka pustí tu japončíkovu.

„Jak jste si to užili?“

Nepoznává vlastní hlas, zní mu cize a hlavně drsně. Čekal, že na něj Jonghyun počká, že chápe, jaké to je někoho ztratit a truchlit. Očividně se v něm spletl.

„Arone, vysvětlím ti to,“ Jonghyun přistoupí k umyvadlu.

„Slyšel jsem to, nech si vysvětlení pro Minhyuna,“ odpoví mu úsečně.

Vrací se na hotel. Sám. Minhyunovi napsal na kakaotalku, že mu není moc dobře, že se vrací na hotel. Minhyun mu pak poslal dalších pět zpráv o tom, že se má dát do kupy a pak i fotku líbajícího se Jonghyuna s tím klukem. Zrovna tohle posílat nemusel, ale patrně je i on lehce zmatený Jonghyunovým chováním.

Zavřel se v koupelně a nechal na sebe dopadat kapky horké vody, potřebuje uvolnit to napětí ve svalech, tu chuť někomu ublížit, nejlépe tomu klukovi, co přinutil Jonghyuna sténat. Pěstí udeří do kachliček. Možná by si neměl už lhát do kapsy, že pro něj Jonghyun je jen pouhým kamarádem. Možná by už konečně mohl přiznat, že ho nejspíš miluje. Nejspíš… Není si sám jistý, co k němu cítí. Ale je si jistý, že Jongyhun patrně už svou zamilovanost vůči němu nějak potlačil, ne-li ji už ztratil. Poslední ze šňůry koncertů měli v poledne. Nebylo by vůbec divné, kdyby odjel zpět do Soulu. Ale nejdřív… nejdřív si něco vyřídí.

Zabalený jen do županu nejdřív napsal Minhyunovi, že by se měli i ostatní vrátit a pak vytočil číslo jedné z prostitutek, se kterými už v Japonsku měl to dočinění. K jeho štěstí zrovna měla čas a dorazila na hotel. Když mu ublížil Jonghyun, tak mu to vrátí, i s úroky. Zrovna byli v nejlepším, když do pokoje vešel Jonghyun. Tvář mu okamžitě nabrala popelavý nádech. Duchapřítomně za sebou zavřel, aby to náhodou někdo neviděl. Odtrhl ji od Arona.

„Vypadni,“ štěkl leader.

Aron jí hodil svazek yenů a čekal, co z Jonghyuna vypadne za moudro. Přiletěla mu facka, kterou nečekal.

„Tahat si na hotel děvku, jsi normální?“

„Nechat se ojet na záchodě je taky normální?“

Jonghyun jen na prázdno otevřel pusu. Patrně si neuvědomil, jak moc mu to ublížilo, když věděl, co s ním ten kluk na tom záchodě dělal.

„Poslyš… jen mi pomohl…“ začne Jongyhun opatrně.

„Pomáhá ti takhle už týden a půl, nejsem slepý.“

„A co mám krucinál dělat, když jsem nadrženej jako králík?!“

Překvapeně na mladšího kouká.  Právě se přiznal, že je nadržený.

„Kdybys něco řekl,“ začne.

„Truchlíš, říct si o sex by nebylo etický,“přeruší ho Jonghyun.

„Proto raději roztahuješ jemu?“

„Mám kvůli tobě snad žít v celibátu?“

„Napadlo tě, že mi to ublížilo?“

Jonghyun ztuhl a vytřeštil oči. Patrně ho ani nenapadlo, že by se do něj Aron mohl zamilovat.

„Očividně nenapadlo. Smutné.“

Aron se začal oblékat a ze skříně vytáhl už zabalený kufr. Leader ho jen konsternovaně sledoval. Přihodil na vršek posledních pár věcí.

„Odlétám ještě dnes,“ řekne po chvilce ticha.

„Za Nanou?“

Naděje vepsaná ve hlase leadera byla slyšet. Ne, nejede za svou sestrou, protože by jí musel říct pravdu. Jede za rodiči, do USA. Což mu připomíná napsat Naně, že se nějakou dobu neuvidí, Minki jí to vynahradí.

„Arone, kam letíš?“

Jonghyun ho vezme za ruku. Ale on jeho ruce setřese.

„Není to jedno?“

„Ne, není.“

Neodpoví mu. Jen si vezme kufr a zamíří ke dveřím.

„Uvidíme se v dormu,“ řekne Jonghyun tiše.

„Neuvidíme,“ zaklapne za sebou dveře.

Než se Jonghyun stihl vzpamatovat, tak už sedí v taxi na letiště. Přes internet si narychlo objednává letenku do USA. Pak posílá Naně zprávu, že jede na pár dní za rodiči, že je dlouho neviděl, a že až se vrátí, tak se má připravit na stěhování. Nenapsal jí důvod, ale ve svém nitru věděl, že se odstěhují spolu. On kvůli Jongyhunovi, nezvládl by s ním bydlet v jednom pokoji, spát v jedné posteli a vědět, že spal s jiným. Žárlivost je opravdu svině.

6 komentářů:

  1. Ježiši kriste Choiko...takhle to zesrat. Mě z toho snad břinkne !!!
    Ale doufam, že oba dva vychladnou, vše se uklidní a rozumně to proberou.
    Těšim se a netrpělivě čekam na další díl...

    OdpovědětVymazat
  2. To nemyslíš vážně? Že se zaso brzo usmíří, že jo?? Těšim se na další díl.

    OdpovědětVymazat
  3. Já teď jen doufám, že se brzo usmíří a vše bude v pořádku. Jsem zvědává na další díl.

    OdpovědětVymazat
  4. Už se těším na další díl. :)

    OdpovědětVymazat
  5. Úžasné (znova) ��

    OdpovědětVymazat