čtvrtek 15. října 2015

SNIPER | Kapitola sedmnáctá


Kapitolku chci věnovat Terezce, ona moc dobře ví^^. Přeci jen uhodla song, na který jsem se ptala a i interpreta krásně identifikovala^^. A vám ostatním přeji jen, abyste si to užili. I když to počasí venku to tak krutě kazí. Mně tu třeba lije 20 hodin ze 24. Prostě hrůza...




„Čemu vděčíme za tvou návštěvu?“

Jjong položil před Kyuhyuna hrnek s kávou, protože, když mu prve přinesl čaj, tak schytal pohled říkající, to si snad děláš prdel.

„Jen jsem si jel zkontrolovat sestru a velice mě zajímal Minho, o kterém mluvila několik let zpětně,“ jeho oči se zabodly do Minha neomylně.

„A co si o něm myslíš?“

„Že je fakt idiot,“ zamručel Kyuhyun.

„KYU!“

Zaprotestovala Cho Ara a zpražila mladšího bratra káravým pohledem.

„Jen vtipkuju, není zas tak hloupý, když sám rozluštil naši šifru. A jeho vědomosti taky nejsou malé. Mimo tyhle věci jsem tu taky proto, že vašim hledáním bylo pověřeno několik nájemných žoldáků z podsvětí,“ Kyuhyun přejel pohledem osazenstvo.

„O tom vím,“ pokrčil rameny Taemin.

„Taemin má kontakty v podsvětí,“ vysvětlil Jjong.

„Proč jsi nám to ale neřekl?“

Minho zaraženě hleděl na Taemina, který se neklidně ošíval pod salvou pohledů ze všech stran.

„No… jsou to moje kontakty, co po nás mají jít. Řekli, že budou hledání všelijak sabotovat a dají mi vědět, až se to uklidní,“ vysvětlil.

„Ah, tak proto sis ten mobil nechal,“pochopil Jonghyun.

„V tom případě jsem mohl v klidu válet šunky doma,“ posteskl si Kyuyhun se smíchem.

„Cítím se být uražen, že se ti po mně nestýskalo,“ Jonghyun zahrál parádně uraženého.

„Hmm, zas tak rád tě nemám, si moc nefandi,“ Kyuhyun se křenil.

„Tse, kdybys nekecal bratříčku, docela se divím, že to spolu netáhnete…“ odfrkla si popuzeně Ara.

„Není můj typ,“ odvětil Kyuhyun.

„Kyu, já mám otázku, čistě… no teoretickou,“ Jonghyun si odkašlal.

Kyuhyun zpozorněl: „Posledně, když jsi měl teoretickou otázku, tak jsi málem vyhodil do povětří auto.“

„Přísahám, že tohle není tak nebezpečné. Tedy… z jaké strany se to vezme,“ zamumlal poslední slova Jonghyun.

„Tak do toho,“ vybídl ho Kyuhyun.

„Čistě teoreticky, kdyby existoval muž, který by jevil zájem o Aru, a ona jevila zájem o něj, co bys udělal?“

Minho málem jebl hlavou o stůl. Nejen, že tu právě Jjong dobrovolně nabízí Kyuhyunovi cíl na jeho hněv, ale i prakticky páchá svou sebevraždu.

„Jestli jsi to ty, tak mi je to jedno. Sestřička ví jak si správně vybrat kluka,“ pokrčil rameny Kyuhyun.

„Ufffff,“ oddechl si Jonghyun a zadíval se na Cho Ara, která jen překvapeně zírala na mladšího bratra.

„Uhn, taky bych si měl najít holku…“ Jinki sebou pleskl na desku stolu.

„Co ti v tom brání?“

Kyuhyun na něj upřel zvědavé oči, jak se zdá, tak i on neví o Jinkim první poslední. Jinki je tedy hodně záhadná osoba.

„Fakt, že budu první, kdo to koupí,“ zaúpěl a bouchl hlavou o stůl.

„He?“

Ten nechápavý výraz Kyua opravdu stál za to. Nechápavě sjel pohledem všechny, kteří se začali, bůh ví proč, chechtat.

„Zas ti to na střelnici zle nejde, ale jen prostě drž hubu,“ Minho ho poplácal po rameni.

„Radši mi vyřízni jazyk, to nezvládnu,“ zaúpěl nejstarší.

Kyuhyun střelil pohledem k Jjongovi. Ten jen pobaveně sledoval ty dva.

„Ale prd, až se to uklidní, tak slovo dostane moje puška a nikdo nezařve,“ Minho rozcuchal staršímu vlasy a zvedl se, aby po sobě uklidil hrnek.

„Ah, ty jsi ten sniper,“ Kyuhyunovi to došlo celkem pozdě.

„Tys mu nic neřekla?“

Překvapeně pohlédl na Kyuovu sestru. Měl za to, že ona před bratrem nedrží jazyk za zuby, přeci jen i on má celkem vysokou prověrku. Jen zavrtěla hlavou. Kolik věcí asi Kyuhyun ještě neví?

2 komentáře: