8/20/2015

Hard New Life | Sunrise




Bylo něco po čtvrté ranní, když jsem se vzbudila. Nemohla jsem už usnout a tak jsem pomalu vyšla z pokoje, který mi kluci uvolnili, když mě sem Guk přivezl. Tiše jsem došla do kuchyně a nalila si pití. Zamířila jsem do obývacího pokoje. Na obzoru se začal objevovat světlý pás značící blížící se východ slunce. Pamatuju se, jak jsem kdysi byla stanovat s pár lidma ze školy a viděla na vlastní očí východ slunce s ranní mlhou. Bylo to kouzelný. Tehdy jsem litovala, že jsem neměla po ruce foťák. Otevřela jsem dveře na balkon a vyšla do chladného vzduchu. Byl začátek jara a docela bylo ještě chladno, ale mně to tak ani nepřišlo.
Opřela jsem se o zábradlí a hleděla na pomalu zhasínající Seoul. Východ slunce tu musí být tak krásný. Obzvlášť na téhle budově se musí sledovat tak hezky.

Yongguk
Probudil jsem se velmi brzy. Ještě ani nezačalo svítat. Měl jsem takový zvláštní pocit. Vstal jsem a rozhodl se jít zkontrolovat Yi Yoo. Otevřel jsem dveře do jejího pokoje a zatrnulo ve mně. Nebyla tam. Doslova jsem po ní začal pátrat úplně všude. V kuchyni bylo vyndané pití, tak je v bytě. Chvilku jsem coural a koukal do pokojů. Našel jsem ji až na balkóně jak kouká na Seoul. Sklenice v její ruce poukazovala na to, že se byla nejdřív napít.

"Dobré ráno,"pousmál jsem se a došel k ní.

Pootočila na mě hlavu a mírně se pousmála. Tak, aby jí tvář nebolela. Pak hlavu otočila k obzoru. Počítal jsem, že do patnácti minut vyjde slunce.

"Co jsem tady, tak jsem ještě nikdy neviděla východ slunce,"řekla tiše.

"Podíváme se spolu..."došel jsem k ní a objal ji kolem pasu.

Opřela se o mojí hruď a pootočila na mě hlavu. Neodolal jsem a jemně ji políbil. V tu chvíli se slunce vyhouplo na oblohu. Hřejivé ranní paprsky nás zahřály. Sledoval jsem jak se její oči usmívají při pohledu na východ slunce. Vypadala uvolněněji než za posledních několik dní.

"Je chladno, pojď..."šeptl jsem jí do ucha a nasměroval ji ke dveřím.

Nic nenamítala. Zavřel jsem za námi dveře a zapnul topení. Přeci jen je ještě jaro a byla venku dost dlouho. Zabalil jsem ji ještě do deky a sedl si vedle ní.

"Gukkie já nejsem z porcelánu,"podotkla.

"Pro mě ano. Už jednou ti ublížili, podruhé to už nedovolím,"sklopil jsem hlavu ke své ruce.

Ani nevím proč jsem ji měl zaťatou v pěst. Možná ta vzpomínka na to, jak ji policie vynesla z toho sklepa ve stavu, který už nikdy nechci vidět. Ano to bude ono.

"Už na to nemysli ano? A spíš mi pověz co jsi mi sehnal za práci,"opřela se mi hlavou o rameno.

"Ve společnosti. Jako asistentka našeho manažera. Dá na tebe pozor a víceméně toho moc nebudeš muset dělat,"vysvětlil jsem jí.

"Co na to říká CEO?"

"Není proti, říkal něco ve stylu, že bude lepší, když tě bude mít trošku pod dohledem. Nechce skandály ohledně nás,"povzdechl jsem si.

"No psala mi Jaerka, že Himchan chce jít se vztahem na veřejnost..."začala jsem opatrně.

"Já vím. CEO to neřeší. Pokud jí nenavlíkne prsten a nebude svatba, tak to řešit nebude,"ujistil jsem jí.

Povzdechla si ale mlčela. Tušil jsem o čem přemýšlí. I já jsem o tom posledních pár dní přemýšlel. Jako vdaná by měla šanci být lépe chráněná. Jenže CEO by mě asi zabil, kdybych bez jeho svolení Yi Yoo požádal o ruku. Nehledě na to, že její část rodiny by mě asi nikdy nepřijala. Ani bych se nedivil, kdyby je Yi Yoo ani nepozvala na svatbu.

"Chci jít s naším vztahem také na veřejnost,"řekl jsem tiše.

"Ne Gukkie... nechci být v novinách.."šeptla tiše.

"Chci to vypustit do éteru teď. Ještě stále jsi trochu pohmožděná, média zraněné lidi nechávají na pokoji. Je to něco jako jejich kodex,"vysvětlil jsem jí.

"Kdy? Kdy to chceš oznámit?"

Ano, kdy? Zamyslel jsem se. Bylo by nejlepší to vypustit ještě dnes. Ano... Fanoušci ji už zaregistrovali při té razii, kdy ji v bezvědomí vynášeli z domu toho kluka. Yi Yoo to netuší, ale na netu se rozjela kampaň na její ochranu.

"Ještě dnes. zavolám manažerovi ať připraví oficiální konferenci. Ty zůstaneš doma. Použijeme záběry z razie..."pohladil jsem ji po tváři.

Přikývla. Bylo na ní vidět, že je ráda, že ještě nebude muset čelit médiím. Pousmál jsem se a letmo jí políbil na čelo. Já tě ochráním....

Zelo
Když manažer oznámil, že narychlo svolal tiskovku, tak jsem to nedokázal pochopit. Proč? Zase se něco děje ve společnosti? Společně s ostatními členy jsem se usadil na židličky a čekal co bude.

"Dobrý den, Lee SooYoung, Korean Daily News, je pravda, že dívka, kterou před několika týdny byla zachráněna ze sklepních prostor se nachází právě teď ve vašem dormu?"

"Ano je to pravda,"Guk se ani nesnažil lhát.

Když nelže... tak asi mu to Yi Yoo dovolila. Podíval jsem se na YoungJaeho. Ten jen pokrčil rameny.

"Kim SooHyun, Daily K-pop News, jaký je váš vztah s tou dívkou?"

Slova se ujal Himchan: "Je to kamarádka."

"Ano naše kamarádka,"podpořil jsem ho.

"A moje přítelkyně,"Guk se pousmál.

V sálu se rozhostilo ticho. Jen sem tam bleskl blesk fotoaparátu. Pootočil jsem se na něj. Musel jsem vypadat dost šokovaně.

"Netvař se tak Zelo. Po těch událostech se Yi Yoo propírá na internetových stránkách fanoušků. Vznikla i ochranné skupina, která se rozhodla ji chránit. Poprosím o obrázky..."Guk nechal zhasnout a na plátně se začaly promítat záznamy policie.

Tuhla mi krev v žilách, když jsem viděl jak ještě při vpádu do sklepa do ní buší ta holka páskem. Zatrnulo ve mě, když jsem zjistil, že nikdo nevycenzuroval Yonggukovu větu o dítěti. Bylo tam i pár fotek z nemocnice a i z dormu po pár dnech. Já sám jsem byl na fotkách, jak Yi Yoo půjčuju tablet a podávám jí čaj.

"Korean Daily News, opravdu vaš přítelkyně čekala dítě?"

"Ano... bohužel o ně přišla při autonehodě před zhruba dvěmi měsíci,"odpověděl Yongguk.

"Bylo to vaše dítě?"

Modlil jsem se, aby nelhal. Yi Yoo to už přeci jednou ublížilo.

"Ano bylo to moje dítě. Vyčítám si to doteď, že jsem jí neodvezl domů sám,"leader se nesnažil zlehčovat situaci.

"Nebojíte se, že sasaengs fanoušci jí budou ukládat o život?"

"Bojím se, ale společnost mi slíbila, že nedovolí, aby se jí něco stalo znovu,"pousmál se trochu.

"Znamená to, že s ní máte vážnější vztah než byly ty původní?"

"Ano."

Takže si ji plánuje i vzít? O můj bože, nečekal jsem, že se to takhle vyvrbí.

"Máte v plánu s ní založit rodinu?"

"To je ještě dálná budoucnost a nejsem jediný, kdo dneska hodlal oznámit novinku,"Yongguk zarazil další otázky a podíval se na Himchana.

"To je pravda Guku, zas sis uzurpoval pozornost jen pro sebe,"zakřenil se Himchan.

"Jakou novinku?"

"Chtěl bych veřejně oznámit, že jsem zadaný. Jaera a já se známe celkem dlouho a je na čase s tím jít ven. Několik fanoušků si všimlo, že často parkuji před jedním domem v chudší čtvrti."

"Ano a někdo říkal, že je to stejný dům kde žije přítelkyně leadera,"podotkl jeden z novinářů.

To už jsem nevydržel a ozval jsem se: "A to vadí?"

"Ne jistě, že ne,"novinář si cosi poznamenal.

"Klid Lo, ano?"

Leader mi položil ruku na rameno a jemně ho stiskl. Tohle uklidňující gesto mě opravdu uklidnilo.

"Ale když noony.."začal jsem tiše.

"Noony?"

"Jde o to, že Yi Yoo a její kamarádky jsou starší než náš Zelo,"vysvětlil Daehyun.


Jaera
Viděla jsem přímý přenos a dost ve mě zatrnulo při pohledu na ty záznamy z policie. Bylo mi hned jasný proč ji z nemocnice vzal Guk k nim. Asi by ji nepoznala.
Televizi jsem vypnula hned jak to skončilo. Tak dva vztahy jsou oznámené. Tak kdy JongUp vypluje se Sairen? Měl by co nejdřív než ho napárují s nějakou hvězdou. A to oba nechtějí.


Později jsem se vracela z trhu, když z auta vystoupil Himchan a beze všeho mě políbil na veřejnosti. Blesklo pár foťáků, ale což. Je mi to fuk.


"Ukaž vezmu ti to,"vzal mi z ruky tašky a zamířil automaticky ke dveřím.


"Ukazuješ jak jsi vzorným přítelem?"


Zadržovala jsem smích. Ale tak pomáhal mi i před tím, ale nikdo nás nesměl vidět.


"Není to trestné ne?"


Uculil se na mě a a čekal až mu odemknu. To jsem hned udělala a zavřela dveře. Raději pro jistotu, aby nějaký fanda nešel pátrat po bytech. Nedělám si iluzi, že nám s Yi Yoo dají tak snadno pokoj. I když Yi Yoo to bude mít lepší, vyfasuje asi ochranku. Ani se nedivím po tom co jí provedli.


"Ty Hime, myslíš.. myslíš, že má Guk v plánu Yi Yoo požádat o ruku?"


Vyslovila jsem to co mi vrtalo hlavou už od vypnutí televize. Přemýšlela jsem o tom i na trhu.


"Těžko říct. Ale spíš ano než ne,"pokrčil rameny a začal vybalovat věci v kuchyni.


Jak jsme se tam dostali jsem ani neřešila. Ale asi použil ty klíče co jsem mu dala. Ale zula jsem se, což je fajn. Uklízení navíc bych asi proklela.


"A projde mu to?"


Pokrčil rameny. Asi to bude muset probrat se společností než se do něčeho vřítí po hlavě. Byla bych ráda, kdyby jim to vyšlo. Yi Yoo si už vytrpěla dost.


Daehyun
Nemohl jsem s těma hrdličkama v jednom bytě vydržet. Zelo jel ke kamarádovi, že pojedou na skate a Jae někam taky zmizel. Bylo mi to celkem i líto, protože jsem čekal, že podnikneme něco spolu. Vtekle jsem nakopl plechovku co se válela uprostřed cesty v parku. Odlítla jen do trávy a tam zůstala ležet. Šel jsem s čepicí naraženou, aby mě nikdo nepoznal tak snadno a docela jistě jsem dupal. Opravdu jsem byl naštvaný.


"Hej Dae!"


Ozvalo se volání. Poznal jsem ten hlas okamžitě. Jae. Otočil jsem se po hlase. Mával na mě a v druhé ruce táhl tašku z obchodu. Asi byl jen nakoupit...


"Kam si to tak naštvaně šineš?"


"Um... myslel jsem, že všichni někam zdrhli a mě nechali samotnýho,"přiznal jsem.


"Ale houby zdrhli, šel jsem nám koupit něco a nestihl jsem ti to říct, protože Jongie mi navrhl, že mě hodí cestou k obchodu, když jel za Sairen,"vysvětlil mi.


"Aha... um kam půjdeme? Doma nechci být,"povzdechl jsem si.


"Ty mu tu Yi Yoo závidíš co?"


"Ne, ale vadí mi, když se po sobě plazí všude,"zamručel jsem.


"A proč ti to vadí?"


Jae mi začal lézt na nervy. Otočil jsem se k němu a řekl to, co mě tíží už od momentu co je Yi Yoo u nás v dormu: "Protože tohle nikdy mít nebudu."


Zasekl se a vykulil na mě oči. Nikdy jsem moc o sobě ve spojení s holkama nemluvil. A pokud vím, tak on měl vztah před debutem.


"Proč bys tohle nemohl mít taky?"


Povzdechl jsem si a mávl jsem rukou, že je to už fuk. Nemá to cenu rozebírat zrovna s ním. Sedli jsme msi k zapadléému piknikovému stolu. Bylo tepleji než ráno, tak jsme klidně mohli sedět venku.


"Ty Dae... nejsi na kluky?"


Mlčel jsem. Ano jsem na kluky, ale to nemusí vědět. Ani to, že je to zrovna on pro koho mám slabost. Místo toho jsem načal pití a napil se.


"Dae odpovíš mi?"


Pokrčil jsem rameny. Nejvyhýbavější odpověď ever. Ale Jae na mě dál koukal. Pak přelezl stůl a sedl si vedle mě.


"Dae, nemusíš se za to stydět, že jsi na kluky. Nikdo se to nedozví, slibuju, jsi můj nejlepší kámoš,"Jae se usmál tím svým neodolatelným úsměvem.


Slabě jsem se pousmál a snažil se držet slova kamarád. Vždycky mě to drželo, abych neřekl nebo neudělal něco šíleného, když jsem s Jaem.


"Líbí se ti někdo?"


Přikývl jsem, ale na dotaz na jméno jsem zavrtěl hlavou se slovy: "Nemá to cenu, on mě tak nevidí."


"Znám ho?"


Přikývl jsem automaticky. Viděl jsem jak mu to šrotuje, ale na každé jméno, které řekl jsem zavrtěl hlavou. Pak se zarazil.


"Dae, ty... opravdu?"


Sklopil jsem pohled k plechovce ve své ruce. Ruka se mi mírně třásla.


"Dae..."


"Já.. promiň..."hlesl jsem a položil plechovku na stůl.


Chtěl jsem odejít a nechat ho tam samotného, ale vyskočil na nohy a objal mě. Nechápal jsem to.


"Já tě mám taky rád ty pitomče. S tou holkou jsem tehdy nic neměl...byla to kámoška co potřebovala občas kluka, aby jí určití lidé dali pokoj,"vysvětlil mi.


"Ale nikdy jsi..."začal jsem.


"Trávím s tebou čas 24 hodin denně, jeden bez druhýho moc nikam nechodíme,"pousmál se.


To je pravda, nikdy neměl potřebu mě objímat. Vidíme se každý den, spíme kolikrát v jedné posteli protože do noci hrajeme karty.


"Ano to je pravda..."přikývl jsem.


"Tak si zas hezky sedni,"políbil mě na tvář a sedl si.


Následoval jsem jeho příkladu. Vzal mě za ruku a propletli jsme si prsty. Nikdo to nemůže vidět, sedíme vedle sebe, utěšoval jsem se. Bylo to ale hezké vědět, že celou dobu jsme na tom byli s Jaem stejně.

No comments:

Post a Comment