čtvrtek 20. srpna 2015

Hard New Life | Marry Me!




Yi Yoo

Probrala jsem se po narkóze a musela jsem se pousmát, když jsem zjistila, že mě celou dobu drží za ruku můj Gukie. Musel tu být už od včerejška, protože má stále stejné oblečení, vlasy pocuchané a chrní. Opatrně jsem ho pohladila ve vlasech a políbila ho na čelo. Začal se probouzet.

"Dobré ráno, ospalče,"usměji se.

"Jak ti je..."okamžitě z něj vypadne tohle.

"Moc dobře, chtěla bych domů,"šeptnu.

"Um... máám pro tebe novinku lásko,"šeptne.

"Jakou?"

Skloní se a prstem lehce šťouchne do mého bříška, které už pomaličku začíná růst: "Prckové jsou dva."

Ztuhnu. Jak.. jak je to možné?

"Jsi si jistý?"

"Doktor tě kvůli operaci měl i na ultrazvuku, jsou dvě.... Lásko budeme mít dvojčátka,"je tak šťastný když mi to říká.

"Jsem šťastná, ale..."povzdechnu si.

"Ale co?"

Okamžitě se té námitky chytnul. Znovu jsem se na něj usmála.

"Být svobodnou matkou bude horor, alespoň tady..."vysvětlím.

"Ah... moment..."přehrabuje se v kapsách než vytáhne malou krabičku.

Chvilku mi nedochází o co mu jde, ale když ji otevře, tak pochopím. Zadívám se na něj a do očí mi stoupnou slzy.

"Choi Yi Yoo, vezmi si mě,"řekl to s tak velkou láskou, že jsem ne nemohla říct.

"Vezmu si tě..."šeptla jsem a nechala si od něj nasadit prstýnek.

Rozezvonil se mu mobil, ale jakmile uviděl číslo, tak hovor típnul. Zahlédla jsem Yongnamovo jméno. Musí být na svého bratra hodně naštvaný.


Zelo

S Yongnamem jsme se vydali k nemocnici. Guk totiž nezvedal telefon a já chtěl moc vidět Yi Yoo. Na recepci jsem se zeptal po jejím pokoji, protože po operacích obvykle pacienty posílají na jiné pokoje, ale Yi Yoo je podle všeho na tom, kam ji přijali před operací.

"Myslíš, že to Guk vezme dobře?"

Yongnam je nervózní a přešlapuje z nohy na nohu. Je mi to tak líto, že netuším, jak to jeho bratr vezme. Otázky kolem mě se moc neřešily, dokud mi Yongnam nenavrhl tu blbost s jednou nocí.

"Nejsem si jistý, koukni, támhle je,"ukážu na Guka sedícího před pokojem, patrně probíhá visita.

Když mě leader zaslechne, tak zvedne hlavu a ztuhne při pohledu na Yongnama. Rysy mu ztuhnou a ruce se zatnou v pěsti.

"Co tu děláš?"

Zeptá se Yongnama a drží se, aby mu jednu neubalil.

"Zelo ji chtěl vidět a poprosil mě, jestli bych ho doprovodil,"Yongnam o krok couvne, jak je z Guka vyplašený.

Chytnu ho za ruku, což Guka překvapí a podívá se na mě s otázkou v očích.

"Já ho mám rád, hyung..."vypadne ze mě.

"Brácho... já se omlouvám za to co jsem řekl o ní i co jsem chtěl po Juhongiem... Jestli tě to udělá šťastným, tak si ji vezmi, teď když čeká dvě tvoje děti, tak... tak je přeci nenecháme žít bez táty,"chrlí ze sebe Yongnam.

Vidím na Gukovi, jak je mile překvapený a pomalu se začíná usmívat.

"Požádal jsem ji před chvilkou o ruku,"oznámil nám Guk.

V ten moment visita vyšla ven a doktor zamířil k naší trojce.

"Pane Bangu, vaše snoubenka může již dnes domů,"oznámil.

"Můžu k ní?"

Vyhrknu to bezmyšlenkovitě. Guk se usměje a přikývne. Chci táhnout Yongnama s sebou, ale Guk mu naznačí, že s ním chce mluvit. Nakouknu do pokoje a vidím Yi Yoo, jak cosi loví na svém mobilu.

"Noona,"špitnu tiše.

Otočí se, když mě zaslechne. Usměje se a poplácá na postel, abych se k ní posadil. Což milerád udělám. Obejme mě. V ten moment do pokoje přijdou i dvojčata.

"Gratuluju,"řeknu tiše.

"Ach, Lo. Nebýt toho, že jsem poznala tebe, tak bych asi nikdy nepoznala kluky. Děkuju, že jsi mě tehdy dovedl domů a přišel za mnou znovu,"tiskla se ke mně.

"To nic nebylo... Ještě jsem neviděl Babyz, která by na net nenapsala, že mě potkala,"vymaním se z jejího objetí právě včas, aby nás od sebe neodtrhl Yongnam, kterého úspěšně držel leader v povzdálí.

Jakmile zaregistrovala Yongnama, tak uhnula pohledem. Chápal jsem její reakci. Museli se hodně pohádat než jsme ji dovezli sem.

Yongnam

Viděl jsem, jak ztuhla, když mě uviděla a rychle odvrátila tvář. Měl jsem v ten moment chuť sám sobě nafackovat. Jak jsem mohl být tak blbý? Guk mi na chodbě vysypal všechno, jak moc Yi Yoo z počátku nemusel, ale jakmile se kolem ní začaly rojit problémy, tak měl tu chuť ji neustále chránit. To, co říkal, mi připomnělo, že tytéž pocity mám k Zelovi. Až na to, že jsem ho měl rád už od začátku. Nevinný klouček v bráchově skupině.

"Omlouvám se, za všechno a vítej do rodiny, unnie."

Řeknu to tiše, ale i tak na mě překvapeně pohlédne. Podívám se na bráchu, který k ní posílá signály, že je všechno okay.

"Co tě přinutilo změnit na mě názor?"

Zelo ke mně došel a vzal mě za ruku. Yi Yoo se pousmála. Pokývala hlavou, že teď tomu už rozumí. Jen tázavě pohlédla na Juhongieho. Ten zavrtěl hlavou. Netušil jsem, co za telepatii v místnosti funguje, ale očividně z toho vycházím celkem nevinně.

"Chtěl bys vidět moje děti?"

Yi Yoo mluví ke mně a vytahuje fotku z ultrazvuku. Přistoupím blíž a vidím dvě drobné fazolky. Dva nové životy, které můj bratr stvořil.

"Jsou krásné..."šeptnu.

"Ještě pořád netuším, jestli jsou to ty černé tečky nebo ty fazole připomínající věci..."poztěžovala si a já se musel začít smát.

"Noona, myslím, že to jsou ty dvě fazole připomínající věcičky,"podotkl Zelo.

"Můžu se na svoje děti také podívat?"

Yongguk se snaží vidět na ultrazvuk, ale očividně mu zavází moje rameno. Podám mu fotku a čekám na reakci. Nic. Otočím se a Guk sedí na druhé posteli a culí se na fotku. Ukazováčkem hladí fotku svých dětí.

"Gukkie, lásko..."Yi Yoo na něj nevidí, tak jí uhnu z výhledu.

"Budou po mamince,"šeptne Guk.

"Jen to ne!"

Směju se, když to Yi Yoo vypustí z pusy. Proč vlastně nechce, aby jí byly děti podobné? Možná proto, že je cizinka a chtěla by, aby děti byly víc do Bangovské rodiny...

Sairen

JongUp se vyznamenal už jen tím, že mi udělal snídani. Nijak neokomentoval, že Kris půlku snídaně zhltnul a byl hned v čudu. Já se mu ani nedivím. Protože to, co jsme my dva dělali v noci za kravál... to ho muselo nutit se hoooodně červenat. Ale není nic lepšího nad to, když se ráno probudíte a zjistíte, že váš slavný přítel se totálně vykašlal na ochranu.

"Uppie... zlato, bylo to bez gumy..."řekla jsem mu tiše, když jsem jedla vajíčka.

"Sairen.. chci dítě..."s vážnou tváří se na mě podíval.

"Ale..."začnu.

"Vím, že spolu oficiálně nechodíme, ale chci dítě a rodinu. Jedno v jakém pořadí. Víš jak mi je, když vím, že Yi Yoo čeká Gukova dvojčata a svatba je na spadnutí?"

Ten můj bobek jim závidí. Neuvěřitelné. I když... taky bych si svatbu s Uppiem nechala líbit.

"Ty Uppie... Vezmeš si mě před tím nebo až po tom, co se mi narodí prcek?"

Přirozená zvědavost. Nerada bych aby si to pak rozmyslel.

"Klidně před... Ale asi až po Gukově svatbě, jinak by mě asi zabil,"zakření se.

"Ne asi, ale určitě. Navíc Yi Yoo by mu v tom ani nezabránila,"podotknu.

"Zatím by nebylo na škodu náš vztah vytáhnout na veřejnost... Víš nebaví mě už dostávat spodní prádlo fanynek,"postěžoval si.

Ta poznámka mě přinutila vytřeštit oči a nasadit do nich vraždu. Každá, která mi na Uppieho šáhne je mrtvá!

"Ty blbky..."zavrčím.

"Lásko, zakazuji ti masakrovat fanoušky. Pro mě existuješ jen ty,"usměje se a políbí mě na rty.

Jaera

Himchan nocoval u mě. Věděla jsem, že tentokrát se náš intimní život nebude odsouvat. Probudit se ráno vedle něj je ta nejkrásnější věc, která se mi mohla stát. Jeho tmavé oči mě s láskou pozorují. Špičky prstů mě hladí po nahém rameni.

"Uděláme si snídani doma a nebo se proběhneme ke Starbucks?"

Tahle nevinná otázka mě přinutí se zamyslet. Domácí snídaně, která se nemusí povést VS. snídaně ve Starbuck.

"Asi ten Starbucks,"odpovím a vylezu z postele.

Řekněme, že to nebyl zrovna dobrý nápad. Himchan mě skenuje pohledem říkajícím, že snídaně se asi ještě odloží. Dělám, že jsem si toho nevšimla a s haldou oblečení se odporoučím do koupelny. Tam se za mnou ihned přižene a já skončím natisklá na dlaždičkách.

Když se konečně dostaneme na tu snídani, tak jsme oba naladění na výbornou vlnu. Když nám zavolá Yongguk s tím, že chce stanovit datum svatby, tak nás to ani nerozhodí. Ovšem, když mi Sairen napíše esemesku, že Uppie chce dítě, tak se neudržím a začnu se smát.

"Copak, lásko?"

"Sairen bude mamina, Uppie se rozhodl, že by rád dítě,"oznámím mu.

"Tak to vidím, tak, že zítra oznámí světu jejich vztah a tak týden po Gukově svatbě by měli svatbu oni,"poznamená.

"A co my dva?"

Himchan si doposud dával pozor na to, aby náš sex byl velmi bezpečný. Nevadilo mi to, ale když slyším jak všichni okolo plánují zakládání rodiny, tak je mi docela smutno.

"Je na to ještě příliš brzy... Up všechno uspěchává,"mávne rukou Him.

Příliš brzy? Najednou mě úplně chuť na jídlo přejde. Proč mám ten pocit, že Himchan se snaží své rozhodnutí odsouvat co nejdál? Copak neví, že mě tak snadno může ztratit navždy?

"Jaer..."zmateně na mě kouká.

"Jen mě zajímá co uděláš, až mi skončí vízum,"řeknu tiše a mrazivě.

Už jen podle jeho výrazu soudím, že na to ještě vůbec nemyslel. Jediný, kdo z nás myslel na dlouhodobé vízum byla Yi Yoo, protože se sem přijela skrýt.

Žádné komentáře:

Okomentovat