čtvrtek 20. srpna 2015

Hard New Life | I do not give up!




Himchan

Možná jsem to trochu uspěchal, když jsem si nejprve objednal letenku a pak to teprve řekl Gukovi. Tu facku jsem si taky zasloužil. Nejdřívě jsem měl jít za ním a pak teprve objednávat letenku. Ale nakonec mi on sám přišel zabalit věci. Přičemž mi kladl na srdce, abych dal o sobě vědět hned jak přistanu a pokud to bude možné, tak abych se vrátil s ní. S Jaerou.
Sehnal jsem poslední letenku v jejím letadle. Ona nemá vůbec ponětí, že to nevzdám. Důvod, proč jsem nechtěl na ní spěchat je snad jasný. Chtěl jsem mít jistotu, že to není holka, jako tisícovka jiných. Holka, která se mnou bude jen pro to, co jsem ve světě celebrit. Ale ona taková není. Kéž bych byl jako JongUp a požádal ji o ruku jen tak bez obalu, bez těch všech sladkých slov okolo, ale já si nemůžu pomoct. Chci jí dokázat, jak moc pro mě znamená.

"Pokud mi nezavoláš do dvou dní, tak letíme za tebou,"oznámil mi Yongguk bez legrace.

"Zavolám, slibuju,"ujistím ho.

Sice mě účet za telefon bude patrně stát majlant, ale proč ne. Bez Jaery si svůj život už ani nedokážu představit.

Sairen

Doprovodila jsem Jaerku na letiště a sledovala, jak se odebrala urychleně do prostor, kam lidé bez letenek nemají přístup. Byla jsem překvapená, když mě objal JongUp a s ním dorazili i ostatní.

"Co tu děláte?"

Jezdím očima po všech šesti členech B.A.P a pak se můj pohled zasekne na Himchanově kufru, okamžitě tuším co to znamená.

"Him letí taky,"vysvětlil mi Uppie.

"Nastup těsně před odletem, to už nebude moct vystoupit,"poradím Himchanovi s mrknutím oka.

"Jak víš, že..."Himchan se zarazil a pak jen mávl rukou.

"Ona tě má ráda, jen nečekala, že všechno půjde tak pomalu. Z nás jen Yi Yoo tušila, že tu zůstane už navždycky,"povzdechla jsem si.

"Když jsme u Yi Yoo.... netušíš jak je to s jejími rodiči? Chtěl bych je poznat,"Yongguk na mě upřel oči.

"Yi Yoo o nich nemluví. Jeden čas s nimi měla hodně problémů, hlavně s otcem,"pokrčím rameny.

"Už jsme měli čest s její sestrou,"podotkl Zelo s výhledem, že otec by neměl být tak špatný.

"Na tyhle věci se zeptejte Yi Yoo, třeba je nakonec poznáš, Guku,"povzdechnu si.

Yongguk

Rodiče Yi Yoo... Kapitola, kterou bych chtěl poznat a už jen proto, že by měli být moji příbuzní. Prohlížel jsem si její alba a zjistil, že vzhledově je Yi Yoo spíš po otci, ale minule říkala, že chováním se podobá spíš matce. Sotva Himchan zmizel za kontrolou, tak jsem se sebral a jel domů. Klíčky od auta jsem nechal JongUpovi, aby hodil kluky domů. Sám jsem jel taxíkem. Pekl jsem na výtah a vyběhl do dormu schody. Klíče letěly do kouta a boty také. Bundu jsem hodil na věšák a automaticky nahlédl do našeho společného pokoje. Yi Yoo si psala do nějakého sešitu, hádal jsem, že jde o deník.

"Guku..."překvapeně zvedla hlavu a sešit zavřela.

"Lásko... já vím, že je to možná příliš brzy to diskutovat, ale chtěl bych poznat tvou rodinu,"sedl jsem si k ní a vzal jí za ruku.

Viděl jsem, jak jí úsměv slezl z tváře a ona sklopila pohled k zemi. Co je to za reakci?

"Gukkie... nenechám tě je poznat před svatbou, protože to bychom se nikdy nevzali..."špitla.

"Co?"

Nechápu, proč bych si ji neměl vzít. Nosí pod srdcem moje děti. A já chci být zodpovědný.

"Můj otec je proti asiatům..."řekla tiše a mně poklesla čelist.

"Ale, co naše děti?"

"Já nevím, jestli by to změnilo jeho názor. Nevím, jak je to teď doma..."povzdechla si.

"Jaerka by ti to mohla zjistit..."nadhodil jsem.

"Jaera nezná mojí plnou identitu...."zavrtěla hlavou.

Identita... No jistě, vím, že má Yi Yoo jiné jméno, jméno se kterým se narodila. Znamená to tedy, že doma už nějaký čas vystupovala pod Choi Yi Yoo?

"Zná tě jako Yi Yoo, že?"

Přikývla. Musí se za svou rodinu hodně stydět, když ji odmítá představit i mně, člověku, kterého miluje.

"Pokud se mi Him do dvou dnů neozve, tak jedeme do Čech, chci abys mi řekla, kde jsi bydlela a já za nimi zajdu,"usmál jsem se na ní.

"Ne... neumí ani anglicky a ... nechci, aby se ti něco stalo..."vyhrkla v očích čirou hrůzu.

"Miláčku, já bych se nedal. Ale pokud chceš být v klidu, tak dojdeme na vyšetření, jestli můžeš letadlem a navštívíme je spolu..."navrhl jsem tiše.

"Guku, nemyslím si, že je to zrovna dobrý nápad..."namítla.

"Dej jim šanci, třeba se změnili,"chlácholil jsem ji.

"A nebo taky ne,"opáčila.

Jaera

Letadlo dosedlo na runway na letišti Václava Havla. Bylo to pro mě těžké se vrátit ze země, kde zůstalo mé srdce. Himchannie...

"Nechceš pomoct?"

Cuknu sebou, když se za mnou ozve Himchan. Nevšimla jsem si, že by byl v letadle taky, ale očividně byl a... Probůh on letěl se mnou!

"Co tu děláš?"

Hledím na něj jak na ufona a přemýšlím, kdy na mě vybafne celá skupina, ale ono nic.

"Já se nevzdám, Jaerko. Miluju tě, bez tebe se cítím jako prázdná schránka,"v očích má bolest, když mi to říká.

Lidi z letadla na nás zvědavě civí, nemají tušení, že mladík před nimi je slavná osobnost. A netuší, že jeho slova způsobila, že jsem začala litovat toho, že jsem žádost o vízum strašně dlouho odkládala.

"I já miluji tebe, Himchannie, ale .... Je dost možné, že odjedeš beze mě,"špitla jsem.

"To neříkej! Ty to vízum dostaneš a společně se vrátíme domů....."

"Domů?"

"Ano, domů. Jaerko..."poklekl na koleno a vylovil z kapsy krabičku.

Vyjeveně jsem sledovala, jak ji otevírá a na mě civí prsten s diamantem. Jsem pro něj až tak moc drahá?

"Prosím, staň se mojí ženou...."

Říct ne? To nemůžu. Nedokážu ze sebe dostat kloudné slovo a jen přikývnu. Vidím, jak se mu oči rozzáří jako vánoční světélka. Chladivý kov se dotkne kůže na mém levém prsteníku.

Později jdeme ruku v ruce ke stanovišti taxíků. Tentokrát nejsme přítel a přítelkyně, ale snoubenci. Taxikář na nás zkouší svou mizernou angličtinu, ale když na něj houknu česky, tak jen zanadává a jede.

"Co jsi mu řekla?"

Himchan samozřejmě nerozuměl.

"Aby se nás nesnažil okrást, že mu vidím na tachometr,"odpověděla jsem.

"Tady se krade?"

Překvapeně zamrkal a nedůvěřivě se podíval na hlavu řidiče.

"Vždycky okrádají jen blbečky, co si nedávají pozor. Neměl by ses ozvat leaderovi?"

"To počká... kam vlastně jedeme?"

"Domů..."

Žádné komentáře:

Okomentovat