8/20/2015

Fighting! | Kapitola sedmnáctá




Kyungsoo se neklidně převaloval na posteli, kterou mu Chen laskavě přenechal. Chen a Xiumin spali společně na matraci na zemi. Důvod Kyungsoo-ova neklidného spánku byl sen, který se mu promítal právě v ten okamžik.
Sen nebyl idylický, to musí být každému jasné. Na čele mu perlil pot a mezi prsty drtil přikrývku. A co že se mu zdá?
Kyungsoo sleduje Suha, který sedí na mýtině a čte si knihu, to by nebylo nic divného, kdyby se ovšem před Suhem nezhmotnila prapodivná stvůra a nechystala se na Suha skočit. Ve snu běžel k Suhovi, ale nemohl se k němu dostat. Křičel na něj, aby utekl, ale Suho ho neslyšel. Bylo to jakoby byl v bublině, která nedovolí Kyungsoo-ovi se k němu dostat ani ho upozornit. Když ta stvůra sekla svými pařáty po Suhovi, tak se s přidušeným výkřikem děsu probudil.

V pokoji byla tma. Xiumin ani Chen se neprobudili. Kyungsoo si setřel pot z tváře a otřel si slzy, které vytryskly, jakoby automaticky, z jeho očí. Suho... ta stvůra ho zabila... Nepřemýšlel. Vstal z postele a vyšel z pokoje. Tiše se pohyboval po chodbičce a mířil k pokoji, který má se Suhem mít. Pomalu otevře a vejde. Vidí Suha objímajícího polštář v prostředku postele. Uleví se mu. Byl to opravdu jen sen... jen ta obluda se mu zdála až moc reálná. Došel k posteli a posadil se na její okraj. Pozoroval spícího Suha a toužil teď spát s ním v objetí a nebát se.

"Kyungsoo..."

Nevšiml si, kdy se Suho probudil, vlastně ani netušil jestli spal. Neodpověděl mu a rozplakal se. Vzlyky nasytili pokoj.

"Neplač, prosím..."Suho si ho přitáhl do náručí a začal ho krouživými tahy dlaně na zádech uklidňovat.

"Ten sen byl tak reálný..."fňukal mu do trička a bylo mu úplně jedno, že mu ho zamáčí.

"Jaký sen?"

Suho neměl ani ponětí, který sen mohl Kyungsoo-a takhle vyvést z míry.

"Zabilo tě to... Neslyšel jsi mě!"

Kyungsoo vzlykal ještě víc a tiskl se k Suhovi. Tomu pomalu začalo docházet o co tady vlastně jde. Kyungsoo ho musí opravdu moc milovat, že se odvážil uprostřed noci přes ztemnělou chatu jen, aby viděl, jestli je v pořádku.

"Jsem v pořádku Soo, jsem tady... Jsem tu pro tebe..."špitl.

Kyungsoo ztuhl v jeho náručí a zvedl k němu uplakané oči. Suho mu setřel slzy a políbil ho na čelíčko.

"Měl jsi mi říct, že to bolelo, nenaléhal bych na tebe..."

***

Chen se probudil kolem třetí ráno. Měl žízeň. Opatrně se vymanil z objetí svého drahého Minseoka a oči mu zalítli k posteli. Ztuhl, když zjistil, že je prázdná. Doufal, že Kyungsoo není náměsíčný. Bůh ví, co by se mu stalo. Pomalu vyšel z pokoje a rozhlédl se. Ze Suhova pokoje se linulo světlo. Zvědavě se k pokoji vydal. Nahlédl dovnitř.
Kyungsoo ležel vedle Suha a otíral si poslední zbytky slz. Suho se přehraboval ve svém zavazadle a hledal cosi důležitého. Byl zvědavý, co to tam Suho loví. Doslova se málem posmál, když vytáhl z tašky plyšového medvěda a podal ho Kyungsoo-ovi, který si ho přitiskl k sobě a stulil se Suhovi do náručí. To je tak dětinský?
Se zavrtěním hlavy zamířil do kuchyně, aby si konečně nalil tu svou sklenici vody, kvůli které vlastně opustil Minseokovu náruč. Pil a doléhal k němu hovor Suha s D.O.

"Je čas jít ještě spát..."

"Bojím se usnout..."

"Neboj se, jsem tu já a Fluffy, nic se ti nemůže stát."

Při zaznění jména Fluffy se Chen zarazil. Jednou slyšel Suha mluvit o Fluffym... Je to plyšák, který mu vždycky pomáhal spát. Pokud je Fluffy ten méďa.... Zdá se, že si kluci ty svoje problémy vyříkali. A nebo za to zlepšení může sen, který Soo-a patrně hodně vykolejil, že nevzbudil je, ale šel k Suhovi.

"Slib mi, že se nenecháš jen tak něčím zabít..."

Zarazil se. Soo-ova rodina má zvláštní dar. Lovci z jeho rodiny umí vycítit démony několik dní dopředu. Nebylo by pěkné, kdyby se tu skutečně ten démon objevil. A pokud právě teď oznámil Suhovi, že ho má zabít démon, tak se právě budoucnost změnila. Nezabije Suha... vlastně třeba ani zabíjet nebude.

***

"Soo, uklidni se a hezky nám řekni, co jsi viděl,"Tao upíral oči na nejmladšího člena party.

Soo se pod jeho pohledem klepal a v rukách svíral plyšáka. Na rameni měl položenou Suhovu dlaň. Suho se mu snažil dodat odvahy a uklidnit ho, ale Soo byl stále vyděšený.

"Soo tvoje rodina umí vycítit démony dopředu i několik dní. Musíš nám to říct..."Kris opatrně zakročil.

"Zabije Suha..."kníkl Soo a rozplakal se.

Chen zavrtěl hlavou a klekl si přímo před Soo-a, aby mu viděl do tváře: "Ne, Soo. Ten démon ho nezabije, tím, že jsi to Suhovi řekl, tak jsi změnil sled věcí. Stane se něco jiného, ale těžko říct, co."

Soo nevěřícně zíral do Chenových očí, ale stále plakal. Tao to chápal. Ten sen pro něj musel být opravdu velkým traumatem.

"Pokud měl zabít Suha, tak to znamená, že v tu dobu tu ještě budeme,"zapřemýšlel Yixing.

"To není moc dopbrá vyhlídka,"Sehun si povzdechl a sevřel Luhanovu ruku pevněji.

Tao se s obavou podíval na Kaie. Od doby, co Kai ze sebe úspěšně vyloučil bez cizí pomoci démona, tak se u něj žádné speciální nadání lovce neprojevilo. Hlídal to, pověřil ho jeho otec. Nic se neprojevilo. Kai byl stejný jako před tím. Možná jen méně unavený a vysílený. Pokud by se měli opravdu střetnout s démonem, tak to odnese patrně Kai. Ví se o něm, že byl schránkou. Neví tedy, jak démoni vnímají bývalé schránky, ale zjišťovat to opravdu nehodlá.

"Nebylo by lepší zavolat rodičům?"

"Jo a máme po dovolený. Tůdle,"zamračil se Chanyeol.

Chanyeol byl jediný z party, kdo musel rodiče strašně dlouho přemlouvat. Až dva dny před odjezdem se mu to podařilo na sto procent. A tak se není čemu divit, že je proti.

"Tak se ozveme někomu, kdo to vezme s klidem. Navrhuju doktora Huanga,"Kris se významně podíval na Zitaa.

"Jo tak to se pleteš, jakmile řeknu slovo démon, tak může vyletět pomalu z kůže."

"Co moje teta?"

Kai vytáhl mobil. Všichni zavrtěli hlavou.

"Co ředitel? Je to sice tvůj strýc, ale je to celkem pako,"nadhodil Sehun.

"No, tak já mu zavolám,"Kai se vzdálil, aby mohl v klidu se strýcem mluvit.

***

Nakonec z telefonu řediteli školy vyplynulo, že se nemají zdržovat mimo chatu a pokud by museli, tak ve skupině několika lidí, že by si démon neměl troufnout. Z popisu, který jim poskytl Soo vyplynulo, že jde o démona nejnižší kategorie, který vlastně zabíjí jako medvěd. Čili pokud by bylo víc lidí proti němu, tak by se měl ztratit.
To všechny tak nějak ukolíbalo. Začali se opět věnovat svému programu. Ale netušili, že démon, který podle Soo-a měl zaútočit změnil trasu a na ně se řítí úplně něco jiného. Kdo by ale v tak krásných momentech myslel na hrozbu?


No comments:

Post a Comment