čtvrtek 20. srpna 2015

Fighting! | Kapitola dvanáctá




I když spolu začali vážný vztah, tak se Kai nenechal odradit od myšlenky podstoupit vymítání. Ať se Tao snažil jak chtěl, tak vždycky Kai změnil téma hovoru a odmítal se o tom bavit. Bylo mu vždycky po odchodu z Kaiova domu do breku.
Praštil za sebou dveřmi a sundal si bundu. Venku bylo čím dál víc lezavo. Proč jen je vymítání stanovené na Halloween? Který blbec vymítací kalendář vůbec vymyslel? Počkat... vymítací kalendář?! Sakra Tao ty už radši nehul.

"Jak to šlo s Kaiem?"

Alespoň jeho otec tak trochu pochopil o co se snaží. Podporoval ho. Nechtěl, aby zhasl tak mladý život. Na druhou stranu jak se čas vymítání blížil a Tao se nijak nepohnul v přesvědčování, tak už začal ztrácet naději, že to ten mladý lovec přežije.

"Jako vždycky,"povzdechl si Tao a zamířil do svého pokoje.

Tam se ani nenamáhal převlíknout do pyžama a praštil sebou na postel. Ani nerozsvícel. Zavřel oči a přemýšlel, co má ještě udělat, aby ho Kai poslechl. Nechce aby umřel. Ale zase chápe, proč to v sobě nechce mít. Jen díky faktu, že mu jsou lovci neustále na blízku, tak se mu zhojily jizvy a vypadá teď nádherně. Do široka rozevřel oči, když na okno dopadl první kamínek. Tohle znamení znamená jediné.
Rozsvítil si u stolku a otevřel okno. Dole na trávníku stál Chen. V té tmě moc neviděl co to má v ruce. Opatrně vylezl z okna a sešplhal po plocení pro pnoucí rostliny. Došel až k Chenovi.

"Řekni, že to neudělá,"pochopil rychle o kom Chen mluví.

"Rád bych to řekl, ale už se rozhodl,"povzdechl si.

"Pokud není silný tak zemře. Je to všechno tady!"

Společně se usadili pod pouliční lampu a začetli se do obsahu knihy. Ano byly tam popsány důsledky. Nejhorší na tom bylo, že doposud nikdo nepřežil. Taovi se sevřelo hrdlo a v očích ho začaly štípat slzy.

"Tao, musíme mu v tom zabránit,"naléhal Chen.

Zavrtěl hlavou: "On to chce podstoupit. Nechce, aby mu to ubližovalo Chene... A já to chápu. Je bojovník. Žil s tím už od malička. Je něco co démona drží od Kaiova vědomí stranou. Když není v dosahu lovců, tak na něj démon útočí, ale, když začne zpívat, tak všechno ustane,"vysvětlil.

"Takže je stejný jako jeho strýc?"

"Ředitel tohle neumí, to je vlastnost, která Kaiovi vznikla sama po zapečetění démona. Obranný mechanismus,"zívl.

"Teda ty jsi utahaný, promiň, že jsem tě tahal ven..."

"V pohodě, dej si cestou pozor,"pomalu se vyšplhal zpět do pokoje a ani ho nepřekvapilo, že na jeho posteli sedí jeho táta.

Ten si založil ruce a zamračil se. Tiše mu vysvětlil o co šlo a hned bylo po chmurách. Počkal až odejde a zas sebou praštil do postele. Tentokrát i usnul.

***

Ráno ho Tao uvítal v autobuse letmým polibkem. Lidi si na to už zvykli a nekomentovali to. A jemu to už nějak taky nevadilo. Ačkoliv před Taem dělal silného, tak se vymítání strašně bál. Netuší co to obnáší a pokud to Tao ví, tak má asi dobrý důvod mu to vymlouvat. Jenže.. Démon musí pryč z jeho těla. Co kdyby nad ním pak jednou převzal kontrolu a zabil třeba Zitaa? To by si do smrti neodpustil. Ale na druhou stranu nechce umřít. Ty poslední dny s Taem byly tak krásné. Zamyšleně hleděl z okénka a ani si nevšiml, že ho Zitao upřeně pozoruje.

Později, když osaměl na toaletách, tak zavřel oči a s tichým povzdechem se opřel o chladivou okenní tabulku. Polkl slzy, které se mu tlačily do očí. Nesmí umřít, už kvůli Taovi ne. Miluje ho. Ano už to ví natuty. Zamiloval se do toho kluka, co mu nejdřív znepříjemňoval pobyt na škole.
Mrzelo ho vidět v jeho očích tu bolest, když se odmítal vyjadřovat k blížícímu se datu. Nechce začít pochybovat o správnosti svého rozhodnutí.

"Kai, je ti dobře?"

Ozval se za ním Chenův hlas. Jen přikývl. Nehodlal z pusy vypustit nějakou hovadinu.

"Ty Kai... už ti někdo řekl, co to obnáší?"

Prudce se otočil na Chena. Ten na něj koukal s lítostí v očích. Zavrtěl hlavou. Chvilku to vypadalo, že to Chen nechá být a odejde. Nakonec mu všechno řekl. Už chápal, proč je Tao a všichni okolo proti. Může opravdu umřít. Stál na toaletách ještě dlouho po zvonění na hodinu tance. Tentokrát se pláči nebránil.

"Co se děje?!"

Zitao ho sevřel v náručí a snažil se ho všemožně uklidnit. Jenže on se rozbrečel ještě víc.

"Tak povídej co tě tíží,"vybídl ho Tao, když se usadili do rohu.

"Proč si mi neřekl rovnou, že to obnáší pomalu mojí oběť!"

"A změnil bys názor? Nezměnil..."Tao sklopil hlavu jako přistižený školáček.

"Asi ne. Ale už chápu proč jsi byl tak proti. Je mi to líto..."hlesl.

***

Kris netrpělivě vyhlížel ty dvě hrdličky. Kde se zase Tao s tím Kaiem zašil? Dlouho nebude moct krýt, že tu nejsou. Doslova se mu ulevilo, když spolu kluci proklouzli do zadní části zkušebny. Učiteli to neuniklo, ale mlčel. A důvodem k tomu bylo, že Kai měl opuchlé oči od pláče. Tao se s ním posadil do rohu a tiše s ním mluvil, aby nepřerušoval hodinu. Co se stalo? Že by zase ta věc? Ne ne, nemá žádné zranění. Ledaže.... Někdo mu asi řekl o tom, jak bude vymítání probíhat.

"Wu Yi Fane, dávejte prosím pozor!"

S povzdechem se zas musel věnovat hodině. Těm dvoum to projde a jemu ne. Nefér! Podařilo se mu nakonec proklouznout k nim.

"Kdo mu to řekl?"

Zeptal se radši rovnou. Tiché vyslovení jména Chen ho pomalu vytočilo. Pohledem provinilce našel a měl chuť ho zabít i svým pohledem.

"Nech ho, je lepší, když to ví. Alespoň ví, proč jsem vyváděl,"povzdechl si Tao.

"To nemění nic na tom, že o tom neměl mluvit, co kdyby někdo poslouchal,"sykl.

"Nikdo krom nás tam nebyl,"povzdechl si Kai a opřel se o Taovo rameno.

Vypadal mnohem víc zranitelně než kdy dřív. Zitaova starost o něj je dost pochopitelná. Teď by ho taky nejradši umačkal v objetí, jen aby se přestal tvářit tak tragicky.

"Co bys mi udělal, kdybych ti přítele trochu umačkal?"

Opatrně se zeptal Taa, ten vytřeštil oči a začaly mu cukat koutky. Bral to jako, že mu nic neudělá. Pecka. Natáhl se pro Kaie a vtáhl si ho do náručí. Ten na něj vyjukaně poulil oči.

"Promiň, vypadáš tak tragicky, že jsem si nemohl pomoct,"pousmál se.

Na to Kai dostal výtlem. Celá třída ustala v tanci a zvědavě po nich hodila očkem. I učitel se mírně pousmál. Patrně měl o Kaie taky starost.

"Hele dej tu ruku pryč..."Tao poukázal na ruku, která mu omylem sklouzla na Kaiovo pozadí.

"Sorry bro. Aj Channie..."málem vyletěl, když se vedle něj objevil Chanyeol v očích pomalu vraždu.

"Já chci k Taovi..."nafoukl tváře Kai.

"Krisi.... okamžitě ho pusť..."zasyčel Chanyeol.

"To bylo omylem Channie...."bránil se a doslova Kaie hodil Taovi do náruče.

Třída se už naštěstí vrátila k hodině, takže ani učitel pak neviděl jak majetnicky se Chanyeol přisál na Krisovy rty. Kai se pochechtával ještě v Taově náručí a vůbec mu nevadilo, že Taova ruka ho hladí po bříšku pod mikinou a tričkem.

"Ssst. Nechte si to na později,"sykl tiše Kris, když se mu Chanyeol posadil na klín.

"Nestarej se o nás jo?"

Tao ho zpražil pohledem a políbil Kaie na krk. Protočil oči. Nechtěl by tohle pak někomu vysvětlovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat