čtvrtek 20. srpna 2015

Fighting! | Kapitola desátá




Zvonění telefonu Luhana vytrhlo z přemýšlení nad tím, co se děje mezi Kaiem a Zitaem. Kai se mu zdál až moc chladný vůči Taovým citům. Jako oheň a led, napadlo ho trefné přirovnání.

"Haló?"

Na display se mu neukázalo jméno, tak byl dost zmatený.

"Sakra Lulu, ty nemáš moje nový číslo?"

Sehun! Hej, on si to číslo někam napsal a ještě si ho neuložil…

"No sakra, já ho ještě neuložil. Mám ho tu před sebou."

"Hele nevíš co je s Taem? Zase mi típl hovor a to už po třetí za půl hodiny."

He? Že by byl u táty na psychiatrii? Blbost. Zmínil by se ve škole.

"Um.. nevím. Asi má nějakou práci, že ti to nezvedá."

"Našel jsem tu divnou knihu. Chtěl jsem se ho jen zeptat, jestli je to pravda."

A hele Sehun ji má taky, pousmál se.

"Tak na to ti můžu odpovědět i já Hune… je tam pravda každý písmenko. Plus dodám, že se Kai hodlá zúčastnit vymítání což je jeden z důvodů, proč je Tao na prášky a patrně ti i proto nezvedá telefon."

Zapnul si facebook a ztuhl. Na Kaiově profilu přibyly dvě věci. Fotka, kde se líbá s Taem a oznámení, že spolu chodí.

"Aha.. Ani se mu nedivím jako…"

"A nebo je důvod úplně jiný. Zapni facebook."

Sehun tam rychle něco šteloval a pak zalapal po dechu. Jo vidí to taky.

"Hej Tao si právě změnil stav na zadaný."

Vážně? Najel na Taův profil a opravdu tam byla změna stavu.

"Hele Lulu… nešel bys ven?"

Sehun změnil po chvilce ticha téma. Ani se mu jako nedivil, protože při bližším zkoumání fotky zjistil, že ti dva se spolu asi mazlili jak měli pocuchané vlasy.

"Kam by se šlo?"

"Hmmm… co kino. Dávají jednu romantickou slaďárnu."

Protočil oči. Že se zmiňoval, že má rád slaďáky….

"Nešlo by jít na tu komedii?"

"Jak chceš."

Sehun mu ustupuje? Co se děje?

"Anebo ne, půjdeme na tamto."

"Mě je fuk na co půjdeme Lulu, jen nechci být doma v dosahu tý knihy, je to hnusně děsivý čtení. Nikdy bych do otce neřekl, že s těma příšerama fakt bojuje."

Sehun zněl opravdu dost vyděšeně. Asi má v tý knize mnohem víc informací než on nebo Tao.

"Vezmu nějaký prachy na kafe, takže si o tom po kině ještě promluvíme, jo?"

"Jo…"

"Za jak dlouho se sejdeme?"

"Za deset minut u tebe."

Zas u něj? No dobře. Lepší než u Sehuna, jeho dvojčecí sestry jsou horší než uragán. Minule se s ním ta jedna málem zasnoubila.

"Ségry nech doma… ženit se nechci."

Zamručel.

"Ty a ženění? Hehe. Jako byl by to dobrý vtip."

Sehun se pravdě podobně oblékal s jednou rukou u ucha.

"No.. vtip ano. V reálu bych se asi zastřelil přímo u oltáře. Holky jsou děs…"

"To mi povídej. Já a holky… to nejde do hromady. Ty Lulu, co to dát dohromady?"

Zatrnulo mu. Má Sehuna rád… jenže kdyby to bylo jen na čas, tak mu to jen ublíží.

"Ses zbláznil…"

Zavěsil. Strnule hleděl před sebe. Dopr.. Sehun to myslel jako vážně…. Ach bože… protřel si oči a pak se teprve rychle oblékl. Zkontroloval si peníze v peněžence a čas. Ještě pár minut mu zbývá. Rychle naťukal na facebook přání těm dvěma hrdličkám a vypnul počítač. A právě včas.

Sehun ho celou cestu ke kinu pozoroval. Bylo mu to hodně nepříjemné. Bál se, že se před ním nějak ztrapní.

"Lulu… máš někoho?"

Tuhle otázku nečekal. Otočil se k němu.

"Co je to sakra za otázky?"

Sehun uhnul pohledem a zadíval se na svoje tenisky. No vážně. Proč ho to zajímá? Vždyť jsou kamarádi. A hodně dobří kamarádi.

"Nikoho nemám… a mám k tomu svůj důvod."

Sehun si povzdechl. Co se mu asi honí hlavou napadlo ho.

V sále si Sehun sedl do uličky. Krom nich tam byla halda holek. Všechny ihned začaly doufat, že si k nim jeden z nich přisedne. Jo… to by ale nesměli být teplí bratři že? Jakmile film začal, tak se holky soustředily jen na příběh.
Už při první dojemné scéně začal slzet. Sehun vedle něj mu automaticky podal kapesníky, které vyfasovali na pokladně.

"Díky,"špitl.

Sehun se pousmál a dál se díval na film. Vysmrkal se a dál se díval také. Fakt, ž vedle něj sedí někdo, koho opravdu moc miluje mu vhánělo slzy do očí i v momentech, kdy by plakat neměl. Sehun mu stiskl konejšivě ruku.

***

Luhanovy slzy ho nenechávaly chladným. Ačkoliv mu jen konejšivě tiskl ruku, tak měl chuť ho políbit, jen aby přestal plakat. Blonďáček pro něj znamenal mnohem víc než jen dobrého přítele. Ta šaráda jeho sestry, že Luhana uháněla ho tak moc vytočila, že jí s klidem oznámil, že Han je na kluky tudíž, že si má nechat přišít penis. Hned jí sklaplo a začala se Luhana bát. Někdy ty homofoby fakt nechápe. Pohlédl na Luhana vedle sebe. Znovu si osušoval obličej. Jo… měli jít na tu komedii…

Luhan se mu při cestě do kavárny moc omlouval, že bulel jako ženská, ale že si prý nemohl pomoct. Moc ho to dojalo.

"Už se neomlouvej jo?"

Zarazil ho když vcházeli do kavárny. Objednal jednu horkou čokoládu pro Hana a jedno latté pro sebe. Dostrkal Hana ke stolku vzadu.

"Tak teď si můžeme promluvit o té knize."

Luhan přikývl. Rozhlédl se a pak se teprve rozpovídal.

"V Soulu žije několik rodin lovců. Moje, Taova, Krisova, tvoje a i Kaiova rodina. Každý mužský potomek je v určitém věku veden k lovu démonů, ale Kai bohužel nemůže být lovcem, protože když ho jakýkoliv démon téměř přizabije, tak z něj uvolní sílu mnohokrát ničivější než atomovka. Démona nejvyšší kategorie, který byl do Kaie jako nemluvněte zapečetěn jeho otcem. Podle kroniky Taa se démon probudil po autonehodě, kterou Kai prodělal s rodiči. Jeho rodiče zemřeli a pečeť hodně oslabila. Proto ty jizvy na Kaiových rukách a tak. To ho démon upozorňuje na svou sílu."

Pečlivě ho poslouchal. Ano teď už chápal tu Taovu starost o Kaie. Když ten kluk umře, tak ta věc uvnitř něj zničí celý svět.

"Kai chce podstoupit vymítání. Jde o obřad, při kterém bude z jeho těla démon vyjmut a zničen. Jenže Kai je s démonem sžitý, takže hrozí jeho smrt. Což děsí Taa, když se do něj zamiloval. Mimochodem spali spolu…"

Vytřeštil oči. Tao a Kai se spolu vyspali? Tak rychle? Vlastně… proč ho to překvapuje… mají na všechno tak málo času, když hrozí ta smrt.

"V mojí knize jsou typy démonů a jak je přemoct. Co tě vyděsilo v té tvé?"

Luhan upil horké čokolády.

"Jsou tam detailně popisována mučení démonů i obřady zapečetění a vymítání. Kai … vůbec mu to nezávidím. To co se dělá při vymítání je příšerné. Nikdo to ještě nepřežil…"vysypal opatrně.

"Tak o tom Taovi neříkej, jinak se sesype,"poradil mu Luhan.

"Budu mlčet… radši…"ujistil ho a napil se svého latté.

Pozoroval jak Luhan upíjí čokolády a očima studuje nabídku dortíků. Tak rozkošný… miluje sladké a sám je sladší než marcipán. A odmítá se vázat… V duchu si povzdechl.

"Ty Lulu… proč s nikým teda nechodíš?"

Sledoval jak Luhan odkládá nabídku stranou ale odmítá zvednout oči k němu.

"Protože někoho mám rád,"špitnul Luhan tiše.

Zasáhlo ho to jako bodnutí dýky. Luhan je do někoho zakoukaný?! Jak… Kdo?

"Koho?"

Vyletělo to z něj automaticky. Luhan zavrtěl hlavou. Nechce mu to říct…

"Fajn…" dopil kafe a rychle se zvedl.

"Sehune…"Luhan k němu zvedl pohled plný šoku.

"Uvidíme se ve škole.." vyběhl z kavárny a běžel pryč.

Luhan někoho miluje… a není to on… určitě to nemůže být on. Zastavil se v parku a opřel se o strom. Proč ho sakra píchá v hrudi? Vždyť technicky vzato spolu měli jen přátelství… Ach jo… sklopil hlavu a zamířil domů.

Žádné komentáře:

Okomentovat