neděle 7. června 2015

Secret love | Kapitola jedenáctá



Návrat do města se obešel s menšími komplikacemi. Díky tomu, že si Yixing nalomil ruku, tak nemohl jet svým autem. Min Ji byla té dobroty, že se mu nabídla s odvozem auta zpět. Luhan se tedy mohl těšit na cestování vedle Yixinga.
Testy v nemocnici prokázaly, že se Luhan nadýchal trochu splodin, ale jinak, že je v naprostém pořádku. Tím se ulevilo nejen samotnému Luhanovi, ale i Min Ji, Yixingovi, Ji Ně a i CEO, který se nechal o jeho stavu informovat.

"Xingie..."

Lehce zaklepal Yixingovi na rameno. Ten si ihned vytáhl sluchátka z uší a s úsměvem se na něj otočil.

"Hm?"

"Nebudeš doma potřebovat pomoct?"

Tím poukazoval na tu ruku. Yixing se zadíval na svou ruku a přikývl.

"Asi zavolám asistentovi..."poznamenal tiše.

"Já... já bych ti pomohl..."pípl tiše.

"Hmmm, tak bychom se spolu mohli podívat na Treasure a zapracovat na tvém hlase,"přikývl v souhlas.

"Jen se budu muset stavit doma pro oblečení, když mi všechno... shořelo..."

"Můžeme vzít auto, Min Ji se zmínila, že máš řidičák,"nadhodil Yixing a pohladil ho po ruce.

"Já... no..."uhnul pohledem.
Za volant se mu moc nechce. Ale zas není dobrý nápad jed hromadnou dopravou. Yixingovi by někdo mohl s rukou něco udělat.

"Byla to nehoda Lu..."Yixing si povzdechl.

Vyjeveně se na něj podíval. Yixing o tom všem ví? O tom, že je už na světě jen on sám....

"Proč jsi mi to ale neřekl? Snažil jsem se tvé mamce dovolat a pak mi volala Min Ji a všechno mi řekla,"Yixing na něj upřel oči a pousmál se.

"Zabiju ji..."

"To nedělej, je nejhodnější z manažerů."

Zbytek cesty si s Yixingem povídali o hudbě. Za tu dobu, co se neviděli, se jejich vztah k hudbě hodně změnil. Yixing už neposlouchá to, co poslouchali a spíš brousí do vážné hudby, aby se nestalo, že by omylem zkopíroval součást cizí skladby. A pokud jde o něj, tak ho uchvátil trot a hip hop. Luhan celou noc nespal. Yixing to věděl. A tak mu vzadu polohlasně začal zpívat ukolébavku.
Netrvalo dlouho a vytuhl opřený o Yixingovo rameno.

*

"Layi, myslím, že jsi se minul povoláním,"se smíchem si k nim na zadní sedadlo přisedl jeden z kluků ze skupiny CLOUD.

"Nemyslím si. Nejsem zas tak dobře hlasově obdařený,"zavrtěl hlavou a odhrnul Luhanovi z ofinu z čela.

"Proč jsu mu ale zpíval?"

"Já a Luhan jsme spolu vyrůstali, je o něco starší než já, ale má problémy se spánkem. Po tom, co se probral v nemocnici nespal, vím to moc dobře. A tahle píseň... je jediná, která ho uspí."

"Wow, takže ... on je tvůj sunbae?"

"Jo..."

"Všem nám z počátku přišel strašně arogantní a přitom má tolik problémů..."členCLOUD si povzdechl.

"Je to jen obranný mechanismus. Je citlivý a starostlivý. Málem mě osobně odtáhl do nemocnice, když jsem omdlel v práci..."

"Um... nejste vy dva.."ztišil hlas a rozhlédl se po autobusu, všichni naštěstí měli sluchátka v uších a nebo se hlasitě vybavovali. "Spolu... jako myslím..."

"Naznačil to někdo?"

"Ne.. jen jsem viděl jak ses tvářil, když Ji Na řekla, že je v tom pokoji..."

"Zbyl jsem mu už jen já..."

"He?"

Pohlédl tomu klukovi do tváře: "Jeho rodiče jsou po smrti."

"A-aha, to jsem nevěděl..."

"To nikdo. Ani já sám. Ale v podstatě máš pravdu, jsme tak nějak spolu..."propletl si prsty se spícím Luhanem.

"Jsem asi jeden z mála, co mu to nepřijde divné,"usmál se ten klučina a zvedl se, že se vrátí na své místo.

"Jen tě poprosím... nešiř to. Luhan má panickou hrůzu z toho, co by se mohlo stát, kdyby se na to přišlo."

"Neměj strach. Nejsem práskač,"usmál se člen skupiny a zamířil ke zbytku.

Yixing ho probudil pět minut před zastavením před společností. Vzal Yixingovy tašky a společně zamířili na autobus k jeho bytu. Yixing byl myšlenkami ztracen někde hluboko ve svém podvědomí, takže ho musel lehce šťouchnout, aby vystoupili na správné zastávce.

"Slibuju, že budu hotový rychle,"usmál se na Yixinga a začal pobíhat po bytě, aby sehnal oblečení.

Yixing ho následoval do pokoje a sledoval, jak se Luhan doslova plazí po čtyřech, aby pod postelí našel další sportovní tašku.

"Cha.. tu je..."Luhan vrškem těla skončil pod postelí a jeho zadeček trčel do prostoru.

Vrtěl se ze strany na stranu. Yixing se posadil na postel a neodolal tomu, aby lehce neplácl Luhana po zadečku. Ten v ten moment ztuhl a pak s rozčepýřenými vlasy a taškou v ruce vylezl zpod postele. Tváře měly rudý nádech.

"Xingie..."zamumlal Luhan a uhnul pohledem.

"Nemáš ho na mě vystrkovat,"bránil se a bublal smíchy.

Luhan přikývl a otočil se jen ke skříni, aby si zabalil. A jako naschvál zas vystrčil
zadeček. Yixing se zvedl a připlížil se za něj.

"Ať tě to ani nenapadne,"okřikl ho Luhan a narovnal se.

"Ty mě tu provokuješ,"obvinil ho a vzal mu z ruky trička, aby je mohl dát do tašky.

"Já neprovokuju,"nafoukl se starší.

"Opravdu ne?"

Luhan zaváhal: "Možná trošku..."

"Jo tak trošku..."zakřenil se a laškovně pohladil Luhana po zadečku.

"Xingie..."plácnutí přes ruku nečekal.

*

Co to ten Yixing kruci dělá? Dobrá, trošku ho provokuje, ale rozhodně nečekal, že se Xingie takhle chytí. Div, že ho ještě nepovalil na postel.

"Ach jo..."povzdechl si Yixing a zas sebou plácl vedle tašky.

"Alespoň k sobě by si počkat mohl,"zamručel a hledal tepláky.

"Slibuješ?"

"Možná..."protáhl a položil vedle něj tepláky.

Yixing ho chytil za ruku a stáhl si ho na sebe. Hleděli si zpříma do očí a Luhan cítil, jak moc buší Yixingovo srdce.

"Možná bychom měli počkat, až ti sundají sádru,"špitl se šibalskými ohníčky v očích.

"Lulu... ty si koleduješ..."Yixing zavrčel.

Tiše se zasmál a chtěl něco ještě říct, ale Yixingovy rty ho umlčely. Odpovídal na polibky a nohou skopl z postele jak oblečení, tak tašku. Počítal s tím, že k Yixingovi domů dorazí ještě za světla. Asi to podcenil.

*

Celkem ho mrzelo, že má k laskání Luhana jen jednu ruku, ale snad mu to nevadí. Nechal Luhana, aby ho vysvlékl a trošku se pokochal pohledem na jeho tělo. Pak ale Lu slezl a na rtech se mu usadil prapodivný úsměv.

"Lulu..."zakňučel rozmrzele.

"Koukej..."Luhan si začal rukama jezdit po stále oblečeném těle.

Vyjeveně ho pozoroval a zatajoval se mu dech s každým nově odhaleným centimetrem Luhanovy bělostné kůže. Ten kluk sakra moc dobře ví, jak upoutat jeho pozornost.
Sledoval, jak si sjel rukou do boxerek a přejel si po celé své délce. Při tom pohledu i jemu samtnému cukalo v chloubě. A pak Luhan zavzdychal.

"LUHANE..."zahřímal.

Chlapec na něj upřel oči zastřené touhou. Viděl jak ze sebe shodil poslední kus látky a dobatolil se k němu. Cítil, jak se jejich chlouby o sebe otřely a málem z toho slastného pocitu vypustil duši.

"Nelíbí se ti, že si hraju bez tebe?"

Luhan ho lehce provokativně kousl do ucha. Lehčí bolest z kousance se proměnila ve slast. Tiše zasténal.

"Ještě vydrž..."špitl mu Luhan do ucha a natáhl se pro něco k nočnímu stolku.

Slyšel rachocení věcí v šuplíku. Luhan cosi vytáhl a pak mu to ukázal. Civěl na něco, co by u toho nevinného chlapce ani trochu nečekal.

"Jen se dívej, příště to uděláš sám, ano..."Luhan se položil vedle něj.

S menší námahou se posadil, aby viděl, co Luhan hodlá s tou věcí dělat. Byl překvapený, když ji jen odložil vedle sebe a sáhl po lubrikačním gelu. Nalil si ho trošku na prsty a roztáhl nohy. V ústech mu doslova vyprahlo, když viděl, jak se prsty ztratily uvnitř Luhanova těla a tvář chlapce se lehce zkřivila. Musí to být hodně nepříjemné, pomyslel si. Luhan za moment začal pohybovat pánví proti prstům a skousávat si ret. Vypadal u toho tak spokojeně... A pak potřel gelem tu věc a zavedl si ji sám do těla. Viděl jak se jeho tělo napjalo ve chvilkové bolesti, ale ta nepřetrvala dlouho. Luhan ho volnou rukou vzal za ruku a položil si ji na vzrušením tepající chloubu. Sevřel ji v dlani a Luhan zasténal. Sledoval jak si během jeho stimulování vytahuje a opět zavádí tu gumovou napodobeninu. Pak ji vytáhl.
Než se stačil vzpamatovat, tak ho Luhan povalil pod sebe a s velikou touhou vepsanou v očích nasedl na jeho chloubu trčící do prostoru. Zatmělo se mu před očima a ze rtů mu unikl stén.

"Xingie..."špitl Luhan a začal se pohybovat v pánvi.

Neváhal a opět sevřel malého Luhana a začal jej stimulovat. Luhan se chvěl pod jeho dotykem a jemu docházelo k čemu se to schyluje. Pokračoval v dravějším tempu a s fascinací sledoval jak ze špičky vystříkla bílá vazká tekutina a potřísnila jeho tělo. Cítil, jak se Luhanovo nitro stáhlo kolem jeho chlouby a už ten tlak nevydržel a vystříkl do hlouby jeho těla s mohutným zasténáním Luhanova jména.
Luhan slezl z jeho těla a plácl sebou vedle něj. Stáhl si ho do náruče zcela automaticky.

"Líbilo se ti to?"

Luhan se mu podíval do očí.

"Moc... bylo to moje poprvé... úplně..."přiznal.

"Moje taky..."špitl Luhan.

Vytřeštil oči. Jako... jestli Luhan tohle ještě nikdy nedělal, tak má sakra dobrou teoretickou průpravu.

"Vidím to na to, že se dneska k tobě vůbec nedostaneme,"Luhan se nevině zaculil.

"A víš, že mi to ani nevadí?"

Žádné komentáře:

Okomentovat