sobota 6. června 2015

Secret love | Kapitola druhá




Luhan... Yixing se nimral ve své večeři. Proč to ze všech trainee musel být zrovna Luhan, kterého dostal na starost? Ne, že by měl proti Luhanovi nějaké veliké a speciální výhrady, ale to, co se mezi nimi stalo v minulosti.... to se jen tak nezapomíná. Nejraději by mu ukázal, jaké to je dělat věci sám bez ničí pomoci...
Pousmál se. Ano, vždyť tohle může udělat. Složí instrumentály a připraví texty. Luhan bude muset ukázat, jestli na to má. Sám se bude muset poprat s rytmem a pocity, které vloží do písně. Menší pomsta.... za ten konkurz.
Urychleně dojedl a přemístil se do pracovny, kde okamžitě vzal na uši sluchátka a začal skládat. Do rána musí složit pět tracků a vytvořit k nim texty. Sice se moc nevyspí, ale naštěstí po Luhanovi by neměl mít už žádnou další schůzku.

*

Zamyšleně otáčel v ruce skleničku s vodou a zíral na výhled. Nevnímal ty světla před sebou. Znovu a znovu viděl před očima tu srážku s Yixingem, nebo Layem jak mu říkají v práci.... Styděl se, že na něj po tom konkurzu ani neštěkl. Nestaral se o to, zda si jeho kamarád našel také své místo v hudebním průmyslu. Zaslepily ho sliby, že bude slavný a tak dál. Rozhodně nepočítal s téměř šesti lety tréninku. Yixing se hodně změnil. Už na něm nevidí tu hravost a zasněnost. Naopak měl pocit, že z něj sálá moc a odhodlání něco dokázat. Tak nějak touží po tom být zas jeho přítelem. Pochytit nějakou tu jeho odhodlanost, aby neměl strach ze stage.
Před lidmi ze společnosti neustále hraje, jak moc je odhodlaný a rozhodný, ale ve skutečnosti... Ve skutečnosti by dal neví co za to, aby se debut o pár dní odložil. Aby se vzpamatoval ze šoku, že jeho dongsaeng mu bude skládat hudbu a připravovat texty, které ho mohou tak snadno zničit. Nedělá si iluze, že by mu Yixing poradil, jak se poprat s prvním albem. Na to ho zná až moc dobře.
Pozvedl sklenici ke svým rtům a polkl chladivý doušek vody. Stále koukal na město a nevnímal tu pestrou škálu světel blikajících ve tmě. Myšlenkami se vracel k šoku v tváři Yixinga. Nebyl zrovna nadšený, že jej bude mít pod sebou a nebo... nebo se mu to jen zdálo. Vytáhl mobil a zadíval se na hodiny, čas se jít vysprchovat...
Po sprše se usadil v kuchyni k pultu a sáhl po lehkém jídle, které mu donesla Min Ji. Vzpomněl si na slova Laye. Dohlédni, ať nepije multivitamínový džus.... Tehdy za to nemohl, že mu po džusu bylo zle. Nepodíval se zda není prošlý a proto to dopadlo, jak to dopadlo. Vzpomínal si, že mu Yixing každé ráno kontroloval, jestli nepije prošlý džus. A na just se ho napije... A ukáže mu, že se nepoblije.
Dojedl a nahlédl do lednice, jestli má džus. Překvapivě měl, ale ne ten, který na zítřek potřebuje. No co, multivitamín nebo pomeranč... obojí je oranžové, pomyslel si.

*

Protáhl se a odložil sluchátka. Pohlédl na hodiny a povzdechl si. Už budou tři ráno a schůzka s Luhanem je v půl deváté. A on ještě nemá ty texty.... Prohrábl si hnědé vlasy a přitáhl si k sobě poznámky, které si během skládání psal ke každé skladbě. Byla to zmeť slov, která ho napadla. Teď je jen musí uspořádat do textů. A to mu zabere nejméně dvě hodiny. Nevyspí se.
Začal mu zvonit mobil. Zavrčel pár nadávek a pohlédl na číslo. Neznámé. Zvláštní...

"Yabuseyo? U telefonu Zhang Yixing,"použil své pravé jméno, co kdyby volala banka nebo tak?

"Ještě si své jméno pamatuješ, pecka..."Luhan.

Čekal jakýkoliv hovor, ale tenhle fakt ne. Je pravda, že všechna čísla lidí, kterým dal číslo, si pečlivě uložil, aby se nestalo to, co právě teď. Že by musel říct své pravé jméno.

"Co mi chceš, máš spát krucinál!"

"Tse, kde ses naučil tenhle slovník? Navíc nemůžu usnout..."

Luhanovy problémy se spánkem se takhle táhnou už od jeho pěti let. Tehdy ho rodiče nechali samotného v obřím domě a upřímně.... kdo by se v ten moment nebál i zavřít oči?

"Můj slovník tě nemusí zajímat.... Celkem mě zdržuješ od momentu, kdy se konečně dostanu do postele,"podotkl otráveně.

"Ty skládáš doma?!"

Překvapení v Luhanově hlase bylo obrovské. Snad ještě větší než tehdy, kdy mu do telefonu oznámil, že poprvé políbil Hayoung.

"Ne, na dně řeky Han...."zabručel.

"Jasně.... Xingie.... prosím zazpívej mi to...."Luhan špitl tiše.

Xingie? Tak mu řekl naposledy, když slavil osmé narozeniny. Luhanovi tehdy zpíval moc pěknou ukolébavku, protože nemohl usnout a bál se i polštářů.

"Lu...."povzdechl si.

"Prosím...."kňourl.

Proč jen se chová Luhan najednou jako malý? Jak tohle řešil v trainee programu? Že by si bral prášky na spaní?
Když dozpíval, tak z telefonu zaslechl jen tiché zívnutí. A pak buch. Pravděpodobně telefon vypadl Luhanovi z ruky a spadl na zem.

"Dobrou noc, Luhane...."řekl do tichého telefonu a zavěsil.

Jeho čekají ještě hodiny práce. Ráno si bude muset koupit pořádný kotel kafe a nebo.. nebo řekne asistentovi, aby mu ten kotel kafe opatřil a to klidně na náklady společnosti.
Zamyslel se. Pomoct Luhanovi, po tom, co právě udělal a nebo nepomoct? Ne vše bude za Luhana dělat. Navíc teď se spíš stará o to, aby Luhana naučil správně zpívat balady. Nemusí ho snad instruovat i v R&B, ne?
Díky tomu hovoru ho napadl text k písni Treasure. Debutní song musí ukázat světu, že Luhan je také člověk... Urychleně se dal do psaní textů.
Když skončil, tak bylo sedm ráno. S bolestí hlavy a očima červenýma jako angorák na sebe kriticky hleděl do zrcadla. Bude si muset vzít co nejdříve volno, jinak se zcvokne. Kopl do sebe prášky proti bolesti hlavy a udělal si malé kafe, aby se vzpamatoval. Do očí si kápl uklidňující kapky a doufal, že už snad jako mrtvola vypadat nebude. Přetáhl instrumentály i s texty na flash disk a začal se připravovat do práce.

*

Probudil se a začal hledat mobil. Objevil ho na zemi. Vzal ho do ruky a ztuhle koukal na Yixingovo číslo. On mu včera volal.... Um, asi usnul hned po té ukolébavce. Yixing vždycky věděl, jak ho uspat snadno a rychle.

"Luhane, vstávej!"

Ozvalo se z předsíně a Luhan si povzdechl. A je tu tornádo ve formě Min Ji. Dneska kupodivu ani nepotřebuje tahat z postele. Rychle se oblékl a zamířil do koupelny, aby si opláchl obličej.

"Dneska jsi z postele nějak rychle. Že by dneska ty prášky působily kratší dobu?"
Min Ji na něj koukala ze dveří.

"Já dneska spal bez prášků...."zamumlal.

"Co tě tak utahalo?"

"Ukolébavka mého kamaráda..."usmál se.

"Páni, tak to mu asi dám metál, že ti po telefonu zpíval,"zakřenila se.

"Jen doufám, že se pak vyspal.... Trochu jsem ho zdržoval od práce..."přiznal a naznačil, že má Min Ji uhnout.

"Jakpak se tvůj kamarád jmenuje?"

"Zhang Yixing..."

"Yixing? Počkat.... Lay..."začala přemýšlet nahlas.

"Jo, volal jsem si s Layem.... Zná mě líp než všichni pod touhle společností. Dokonce i zná důvod té mojí nespavosti..."nalil si džus.

"Říkal žádný džus,"podotkla zamračeně.

"Já na něj dlabu.... ten džus není prošlý, tak se nemusí bát."

"Poslyš, zdá se, že Yixing dneska nespal, aby složil všech pět tracků a napsal ty texty, tak ho prosím moc nevytáčej. Když je naštvaný, tak to odskáče každý v jeho okolí,"Min Ji se na něj podívala s obavou vepsanou do tváře.

"Pochybuju, že složil za noc celý album,"odfrkl si.

Ale... pokud to tak je, tak je Yixing blázen. Takhle si akorát ubližuje. Pokud tohle dělá dost pravidelně, tak se velmi brzy sesype a to by nebylo vůbec dobré. Napil se džusu a vzal si müsli tyčinku. Min Ji mu mezi tím balila věci do společnosti, včetně oblečení na taneční trénink.

Žádné komentáře:

Okomentovat