neděle 7. června 2015

Secret love | Kapitola devátá



Ráno to byl on, kdo musel Min Ji tahat z postele. Patrně nebyl dobrý nápad ji nechat večer ve společnosti láhve saké samotnou. Jenže, zařekl se, že už nebude pít.

"No jo... už vstávám..."zaskuhrala Min Ji a hodila po něm polštářem.

Jen tak tak se mu vyhnul a se salvou smíchu zamířil do kuchyně. Fakt nechápe, že lidi v opici mají pomalu lepší mušku než, když by nepili. Udělal jí kafe a sám si udělal čaj. Hádal, že Min Ji nic nepozře, tak si nasypal cereálie a do skleničky si nalil trošku džusu. Trocha vitamínů...

"Kolik je?"

Min Ji se sesula na židli a dlaněmi objala hrnek s teplou kávou.

"Za hodinu odjíždíme od společnosti,"čas jí raději přesně neřekl.

"Ah.. je mi tak zle, že asi nepojedu..."zaúpěla.

"Já bych to bez tebe zvládl. Jen nevím, jak by se tvářil management,"prohlásil s pokrčením ramen.

"Hu.. tak snad nebudu blít. Ale počítej s tím, že dneska budu nepoužitelná..."usrkla kávy.

Přikývl. Ani se nediví. Přeci jen neměla pít, když špatně snáší alkohol. Ale na druhou stranu se o ní nemusel postarat. Nebyla na tom tak zle, že by se nedokázala sama zvednout, dojít se vyzvracet a pak jít spát. A nemlela blbosti, jako on, když byl opilý.

"Tašky jsou v autě, že?"

Přikývl. Bude muset řídit. Min Ji za volant nepustí. Pro jistotu vzal klíč od auta do ruky.

"Vyzvedni je, vezmeme to hromadkou,"řekla tiše.

Jakoby nevěřila jeho řidičskému umění, ale pak se zarazil. Vždyť jí řekl, že jeho otec zemřel při autonehodě. Bojí se, že by následoval jeho příkladu snad?

"Okay, neutop se v kafi zatímco budu v garážích,"zasmál se a rychle se měl k úprku, přeci jen neví, jestli by po něm nehodila i ten plný hrnek.

Min Ji se vybavovala s manažery a jemu nezbylo nic jiného, než nastoupit do autobusu. Mezi idoly to šumělo, jak si povídali a pošťuchovali se. Holky se chichotaly nějakým věcem a nikdo mu moc nevěnoval pozornost. Jen o něj zavadili očima.

"Luhane..."Min Ji nastoupila v momentě, když se dostal k sedadlu, které si vyhlédl.

"Hm, noona?"

"Vzala jsem ti s sebou to album, choreograf mi volal, že má něco pro Treasure."

"Tak rychle?"

Vytřeštil oči. Min Ji mu věnovala úsměv a vrátila se ven. Hovor o albu přitáhl konečně pozornost ostatních.

"Takže... ty jsi chráněnec Laye?"

Začal jeden velmi ostře vypadající kluk z jedné ze skupin. Sem tam ho zahlédl vcházet do studia.

"Pokusný králík je lepší termín,"zamumlal.

"Mezi managementem se traduje, že Lay je tvůj dongsaeng,"ozvala se jedna holka.

"No... byl..."zamumlal, otázky kolem Laye se mu ani trochu nelíbí.

"Musí ti hodně věřit, že ti dal jen texty, hudbu a vzal si dovolenou,"protáhl jeden sólista.

"No... asi ano. Já... neviděl jsem ho strašně dlouho, už si nejsme tak blízcí,"snažil se vyvlíknout z dalšího výslechu, ale to by nesměl být tak zajímavý.

"Jak moc blízcí jste si byli?"

Další z holek se na něj zadívala s nefalšovaným zájmem. Nebalí snad Laye, nebo ano? Žárlivost jím projela jako výboj blesku.

"Tak blízcí, že vím jeho pravé jméno i jeho zvyky,"pípl a svezl se na sedadlo.

"Jak se jmenuje..."všechny holky to vydechly, jako by na tom závisel jejich život.

"Třeba vám to řekne sám. Pro mě už pod svým pravým jménem neexistuje,"nacpal si do uší sluchátka a už se na toto téma odmítal bavit.

Camp... čekal stany a ne chatky. Spolubydlící si taky nemohl vybrat, takže to skončilo stylem, že je rozdělili. Nikdo neměl v chatě člena svojí vlastní skupiny, pokud to šlo.
Zbyla na něj postel v rohu nejtmavějšího pokoje, který kdy na světě existoval. Díky Min Ji mohl mít na pokoji rádio. Vybalil si a převlékl se do něčeho pohodlnějšího. A zatímco ostatní vybalovali a pošťuchovali se, tak vyklouzl na obhlídku areálu. Zahlédl přírodní koupaliště a zcela automaticky k němu zamířil. Destička vsazená do kamene u lavičky hlásala, že zde duše opustila tělo mladičké Lee Min Jun. Přiklekl si ke kameni a konečky prstů přejel po chladném kovu. Sice Min Jun neznal, ale litoval jí. Co se tehdy asi stalo? To se asi nedozví.

"Už ti o tom řekli, co?"

Cukl sebou a ohlédl se po dívce, která k němu scházela z cesty.

"Jsem Ji Na, leader STAR,"představila se mu.

"Řekli mi jen, že se utopila.... Co se stalo?"

"Původně nás ve STAR mělo být šest. Ale CEO se rozhodl změnit koncepci a jednu z holek vyšachovat. Všem z nás bylo jasné, že Min Jun neodejde, protože CEO vynaložil spoustu práce, aby ji získal pod nás. Sunhye se to nelíbilo. Věděla moc dobře, že Min Jun neumí moc dobře plavat a vyhecovala ji k závodu. Svedla to pak na křeč, kterou prý Min Jun chytla. Jen my víme jak to je. Sunhye ve skupině jen trpíme,"povzdechla si.

"Jak jen závist může tak snadno zabíjet..."povzdechl si.

"Dej si na Sunhye pozor... netají se tím, že Lay je její cíl,"podotkla.

"Lay by ji snadno prokoukl, ale jak se zdá, tak vás nemá pod kontrolou,"usadil se na lavičku.

"CEO nám přidělil jiného skladatele. Nechtěl riskovat, že Laye potká to samé co Min Jun."

Pokýval chápavě hlavou. Sunhye... není to ta holka, co se ho jako první začala vyptávat? Optal se na to Ji Ny a ta jen přikývla. Ještě, že tu Lay není...

*

Vyšel před chatu v momentě, kdy se od přírodního koupaliště společně vracela Ji Na a... Luhan. Srdce se mu prudce rozbušilo. Usmál se a zamířil za nimi.

"Luhane..."zvedl ruku, že ho poplácá po rameni, ale Luhan o krok ustoupil.

Zvedlou rukou si prohrábl vlasy, aby ten manévr zakryl před Ji Nou.

"Layi, nemáte volno?"

Ji Na na něj překvapeně hleděla.

"Nudil jsem se, tak jsem poprosil CEO, jestli mlžu relaxovat s vámi. Máte s sebou plavky? Zítra má být teplo."

"Jistě, že mám plavky, co ty, Luhane?"

Ji Na se otočila na Luhana, který jen zavrtěl hlavou se slovy: "Já se k vodě radši nepřiblížím."

"Jsi lepší plavec jak já,"namítl.

"Zemřela tam Min Jun..."Luhan mu pohlédl do oči.

"Už je to dlouho, Luhane, přeci nebudeš bábovka,"rozesmál se.

"Sorry, ale dělám na albu..."Luhan odkráčel směrem k dalším chatkám.

Zmateně se za ním díval. Voda byla vždycky jeho...

"Řekla jsem mu pravdu o Min Junině smrti, vyděsilo ho to,"Ji Na se na něj omluvně usmála.

"Sunhye?"

Zeptal se zcela automaticky, neuniklo mu, jak nepřátelsky s ní členky jednají mimo kamery a fanoušky. Ji Na jen přikývla a pak se rozhlédla.

"Už jsem to řekla Luhanovi, ale tobě to řeknu taky. Dej si na Sunhye pozor."

U večeře si povšiml, že si Ji Na a Luhan sedli stranou a vesele se o něčem bavili. On sám seděl ve společnosti Min Ji, která ho už po osmé kopla do kolene, aby jí věnoval pozornost.

"Kruci písek! U tebe udržet pozornost je horší, jak u Luhana,"postěžovala si.

"Luhan vždycky poslouchal a vnímal. Min Ji..."podíval se na ní. "Nepouštěj k němu Sunhye."

"P-proč?"

"Smrt Min Jun... nebyla to nehoda,"zamumlal.

Její pohled byl náhle plný strachu. Očima vyhledala Luhana a na čele se jí objevila kolmá vráska starosti.

"Víš, že mi nebude naslouchat, ale na tebe dá,"zvedl se od netknutého talíře.

"Layi..."pohlédla na talíř.

"Klidně to sněz. Já nemám už druhý den chuť k jídlu..."

"Kvůli němu?"

"Yaoistko zatracená..."sykl.

Rozesmála se a málem spadla ze židle. Její smích přilákal pozornost ostatních manažerů. Safra, do teď ještě nikoho nerozesmál.

*

Zapnul si cédéčko s ukolébavkou a hleděl na strop. Lay je tady... Nebolelo ho vidět ho. Srdce se mu v ten moment prudce rozbušilo, chtěl ho obejmout a vše mu odpustit, ale je tu ta Sunhye.... Ta, která dookáže i ublížit, aby dostala, co chce.
Zachumlal se do deky a zavřel oči. Ať si kluci blbnou venku s holkama. On musí dospat to, jak hlídal Min Ji.

Probral ho štiplavý dým, který zaútočil na jeho čichové buňky. Věděl bezpečně, že v chatě je s nekuřáky, takže vystřelil do sedu. Oheň... Zíral na plameny olizující dveře, jedinou únikovou cestu ven. Okno... Vrhl se k němu, aby ho rozrazil dokořán, ale bylo zaseklé. Dým začal otupovat jeho smysly. Z posledních sil se snažil zůstat při vědomí.

*

"Hořííííííííííííííí!"

Křik dolehl až k jeho uším. Vystřelil z chaty a vyběhl za křičícími idoly. Všichni stáli u chaty, která měla celé horní patro v plamenech.

"Layi..."Ji Na mu běžela v ústrety.

"Volali se už hasiči?"

Zeptal se.

"Tohle není důležité... Je tam Luhan.... V tom pokoji je Luhan,"vyjekla.

Oči se mu do široka otevřely. Ne... Luhan ne... Bez přemýšlení se prosmýkl mezi přihlížejícími a vrazil do domu. Dým okamžitě zaútočil na jeho dýchací ústrojí. Vyběhl schody, které se začaly pod sílou žáru rozpadat. Jedním kopem vykopl dveře z pantů a vpadl do pokoje. Dým mu bránil v pořádném rozhlížení se, ale bylo mu jasné, že pokud se Luhan vzbudil, tak omdlel z nedostatku kyslíku. Předklonil se a rukama začal šmátrat. Konečně se ruce dotkly zhrouceného těla. Vzal Luhana do náruče a položil jej na postel. Okno... Zalomcoval okenicí. Nic. Vzal židli a rozbil jí okno. Opatrně si přehodil Luhana přes rameno a vylezl s ním z okna. Musí skočit... Skryl Luhana ve svém objetí a skočil. Dopad na zem byl tvrdý. Odnesl otřes nejvíc. Možná si i zlomil ruku. Bolí to.

"Ach bože... Layi..."Ji Na k nim doběhla.

Pustil Luhana ze svého objetí. Cítil, že dýchá, jen se do něj dostalo tolik splodin.

"Jsem v pohodě... Zavolej záchranku..."roztřesenými prsty začal Luhanovi z tváří otírat šmouhy.

"Je... je živý...?"

"Ano... ale nadýchal se."

Ji Na zavolala záchranku a pak se otočila na něj. Přiklekla si k němu a dotkla se ruky. Zaťal zuby a sykl.

"Máš ji zlomenou,"šeptla.

"To už vím..."zamumlal.

"LUHANE!"

Min Ji k nim doběhla a práskla sebou na zem vedle Luhana v bezvědomí. Ujišťovala se, že je v celku a pak se podívala na Laye.

"Zabije mě, jestli se ti něco stalo...."začala ho prohmatávat a pak se dostala k ruce.
Vyjekl. Nebyla moc něžná.

"Promiň... zlomená ruka... díky bohu, že nic horšího..."oddechla si. "Láska fakt hory přenáší..."

"Moment... vy dva..."Ji Na pohlédla na Luhana a pak na něj.

"Neříkej, že jsme oba obklopeni yaoistkama....."zaúpěl.

"Sorry..."Ji Na mrkla na Min Ji. "Musíš ho hodně milovat, že jsi s ním vyskočil i z okna..."

"Šel bych po schodech, ale spadly..."zamumlal.

"Chápu... Slyším sanitku..."Min Ji vyběhla na cestu, aby ukázala cestu.

Ji Na na něj upřela oči: "Luhan o tobě mluví dost nerad.... Asi jste se nepohodli. Je mi do toho teda kulové, ale Layi... Ten kluk je poklad. Neztrať ho."

"Proč asi myslíš, že se jeho debutní song jmenuje Treasure?"

Žádné komentáře:

Okomentovat