6/22/2015

Cooking





Jaejoong nasál vzduch nosem. Cítí jídlo a to bezpečně ví, že je doma jen Yunho. Že by to dneska v té kuchyni vyhrál? Než se vyzul, tak zaslechl syčení, nadávky a vzduchem k němu připlul zápach spáleniny. Sakra, neřekl to ani nahlas a zakřikl to. Další klení a nadávky mu napověděly, že si patrně Yunho i ublížil. Říkal mu přeci jasně, aby na něj počkal a vyprdl se na nějaké to vaření. Rychle se vysoukal z kabátu, neobtěžoval se jej pověsit. Na kabát letěla čepice i šála. Nenamáhal se s nandaváním papučí a letěl rovnou do kuchyně.
Yunho stál u dřezu a chladil si popálenou ruku, kterou si patrně spálil o rozpálenou pánev, když se snažil zachránit to, co vařil. Při pohledu do pánve ani nemohl říct, co to ten Yunho chtěl vařit.

"Říkal jsem ti, abys na mě počkal,"ozval se tiše a přistoupil k němu.

"Promiň...."Yunho se zatvářil jako hromádka neštěstí.

"Ukaž mi tu ruku,"vyzval ho.

Yunho neochotně vytáhl ruku zpod tekoucí vody. Jae se pousmál. Kůže je jen zarudlá, to je dobré.

"Není to zlé. Měls štěstí. Příště ale nech vaření na mně, ja vařím rád,"usmál se na Yunha.

"Ale já nejsem zas tak neschopný,"namítl Yunho .

"To nejsi,"souhlasil. "Ale kuchyň bys měl nechat na mně. Bude to bezpečnější."

"Ale rámen se mi vždycky povede,"zabrblal Yunho smutně.

"To máš pravdu, ale do něj nic nepřidáváš. Sedni si a já nám něco udělám."

Yunho se usadil na barovou stoličku a sledoval, jak jeho nepovedené maso letí, černé jak uhel, do koše. Jae povytahoval z lednice spoustu věcí a pustil se do práce. S fascinací sledoval, jak hbitě krájí zeleninu a maso.

"Jak ses dneska měl?"

Neodolal a zeptal se ho. Navíc ho to opravdu zajímá.

"Docela dobře. Dnes jsem jen fotil kolekci bund,"odpověděl mu tmavovlásek a sáhl po koření.

"Nejsi unavený?"

"Ne, bylo to nenáročné. Podal bys mi tu láhev červeného?"

Automaticky Jaejoongovi podal láhev, kterou po něm chtěl. Včera tu lahev otevřeli, protože Junsu slavil narozeniny.

"Kluci jsou ještě mimo?"

Zeptal se ho, protože jel do ateliéru s nimi.

"Ano, Yoochun má fotit později a kluci se rozhodli na něj počkat. Mám pro tebe dobrou zprávu,"Jae nahlédl do hrnce, kde prve vařil nudle.

"Jakou?"

"Nudle jsou k jídlu, takže jsi to tu trochu zvládl,"uculil se Jae.

"Nesměj se mi.... holt se se mnou kuchyň nechce kamarádit, no."

"Však ty jsi dobrý v jiných věcech,"ubezpečil ho Jae a přikryl maso, aby se na víně podusilo.

"Například?"

"Jsi skvělý leader."

"Něco, co nesouvisí se skupinou, Jae.."

"Skvěle líbáš,"odpověděl Jaejoong.

"Nebýt fanservisů, tak o tom ani nevíš,"neodpustil si rejpanec.

"Přiznávám, že mi to fanservis ukázal, ale jsi nepřekonatelný,"potřásl hlavou Jae a posadil se na druhou židli.

"Tak... no... dík..."lehce mu zrůžověly tváře.

Yunho s růžolícími tvářemi je tak rozkošný. Jae se pousmál a nahnul se blíž k němu.

"A taky jsi moc krásný,"oznámil mu.

"Viděl ses v zrcadle?"

Yunho to bral jako vtip.

"V mých očích jsi krásný,"opravil se.

"Měl by sis nechat přeměřit oči, patrně se ti zhoršil zrak,"zas mu to Yunho neuvěřil.

"A umíš lidem krást srdce,"řekl co nejtišeji.

"He?!"

Yunho vytřeštil oči. Jae se jen pousmál a zavrtěl hlavou. Yunho nechápe... je lehce natvrdlý.

"Narážíš na fanoušky?"

Zavrtěl hlavou a došel vypnout sporák. Kdepak fanoušci...

"Tak... komu jsem ukradl srdce?"

"Mně...." řekl tiše a vytáhl talíře.

Yunho mlčel, patrně to ještě zpracovává. A nebo taky... ne. Yunho mu z ruky vzal talíře a položil je na ostrůvek.

"Od kdy vlastním tvé srdce, Kim Jaejoongu?"

"Už půl roku,"usmál se.

Yunho se usmál také a políbil, dost nesměle, Jaeho na rty. Ten ho k sobě přivinul a polibek mu náruživě oplatil.

"Co jídlo?"

Yunho plašil, aby ho nepřipálil.

"Počká, vypnul jsem vařič..."

Spokojeně se přitiskl k Jaeho hrudi a vtiskl na ní polibek. První láska je krásná... první milování bylo to nejkrásnější co zažil.

"Máme tam to jídlo..."špitl Jae.

"Jak si řekl... To počká,"pousmál se.

No comments:

Post a Comment